27.07.2024 má svátek: Věroslav
(vždy dva díly za sebou v premiéře od úterý 13. 2. od 19.00)
Vychutnejte si fascinující dokumentární seriál o ženách ze všech koutů světa. Nejvzdálenější, nejodlehlejší a nejzvláštnější místa navštívíte s moderátorkou Martynou Wojciechowskou, která je nejen editorkou magazínu National Geographic, ale i odvážnou cestovatelkou, která vystoupala na všech Sedm vrcholů. Martyna představuje divákům neobyčejné dámy a provádí je různými kulturami, náboženstvími i profesemi. V Africe uvidíte doktory a sestry odhodlané zachránit pacienta, jenž přichází o zrak, čarodějnici z Ghany žijící v ústraní a paní, co se chová k hrochovi jako ke členu vlastní rodiny. V Asii to jsou ženy s žirafími krky, moderní japonské princezny nebo strážkyně hindského chrámu obývaného 20 tisíci krysami. První polský dokument na Prima ZOOM!
Jihoafrická republika: Hroší máma – 1. díl
Jihoafrická republika, země s překrásnou přírodou a pozoruhodně bohatou faunou, stojí nepochybně za zhlédnutí. Stejně jako soukromá farma manželů Tonieho a Shirley Joubertových, jejichž domácím mazlíčkem – pro bezdětnou Shirley téměř dcerou – je desetiletá hroší samice Jessica, jediný ochočený hroch na světě. Shirles kdysi vedla kosmetický salon, pak se ale seznámila s Toniem a Jessicou a o jejím dalším životě bylo rozhodnuto. Tonie kdysi po záplavách našel čerstvě narozenou hrošici na břehu a poskytl jí domov. Denně spořádá 10 % své tělesné váhy – tedy 100 kg jídla, kromě jiného i psích granulí. Jako odpolední svačinku pije z láhve čaj neobsahující kofein. Shirley se s ní ráda koupe a vozí se jí na zádech. Tonie ukazuje průvodkyni pořadem Martyně Wojciechovske, jaké pasti kladou pytláci na různé druhy zvířat, která v nich pak dlouho a v krutých bolestech umírají. Hroch dokáže vyvinout rychlost až 50-60 km/hod, aby chytil kořist. Ve volné přírodě je velmi nebezpečný, zejména kvůli svým obrovitým zubům. Jessica ale ještě nikdy nikomu neublížila. Příští rok by měla zabřeznout a Shirley se těší na potomstvo.
Thajsko: Ženy s dlouhými krky – 2. díl
Průvodkyně seriálem „Žena na konci světa“ Martyna Wojciechowska měla se svým týmem v plánu navštívit Myanmar a tzv. „dlouhokrké“ ženy, patřící ke kmeni Padong. Vzhledem k tomu, že jim úřady odmítly povolit vstup do země, navštívil štáb sousední Thajsko a těsně u hranic ležící vesnici, kde žijí tyto ženy se svými rodinami. Tajně sem přišli právě z Myanmaru, kde se jim život zdál nesnesitelný. Několik set let stará tradice, podle níž nosí ženy na krku kruhy, které ho pak opticky prodlužují, je holdem bohyni draka, jejíž potomci se snaží co nejvíce podobat pramatce. A každý ví, že drak má skutečně dlouhý krk. Martyna si vybere jednu z místních žen, Macieng, která jí vypráví o svém životě s manželem a čtyřmi dětmi. Teď, na rozdíl od dřívejška ve své vlasti, žijí v klidu a bezpečí. Thajská vláda je podporuje jakožto zdroj peněz z turistického ruchu. Mnoho turistů sem totiž zajíždí jen proto, aby si „dlouhokrké“ ženy – ve vesnici o dvou stech obyvatelích je jich 24 – prohlédli. Do vesnice se lze dostat pouze na člunu nebo na slonovi. Místní obyvatelé jsou mistři v jejich cvičení. Muži dávají přednost ženám s kruhy, ostatní se jim nelíbí. Kruhy se nesnímají, pouze jednou za pět let se vymění za delší během obřadu, jemuž předchází modlitba. Zkusí si je i Martyna. Dívenkám se nasazují od 6 let a pak, jak rostou, se každé dva roky vyměňují za delší. Ženy o kruhy pečují více než o vlastní tělo, leští je a omývají. Ženy se věnují tkaní překrásných šátků a starají se o domácí zvířata a o děti. Muži mají obvykle jen sezónní práci, rádi lenoší a vydělávají nejednou mnohem méně než ony. Macieng totiž odpoledne ještě prodává suvenýry. Jedno mají ale společné: touhu, aby jejich děti získaly vzdělání a aby je - i za cenu toho, že by dívky musely odložit tradiční kruhy – čekal lepší život než je.
