Záhadná Louise Bourgeois

Monumentální bronzová socha pavouka v barokních zahradách vídeňského Belvederu není jediným tahákem výstavy uznávané francouzsko-americké umělkyně Louise Bourgeois. Expozice s názvem Přetrvávající antagonismus představuje také 60 méně známých obrazů a grafik, množství soch a několik rozsáhlých instalací. Ve městě Sigmunda Freuda je zvláštní důraz kladen na význam psychoanalýzy v životě a tvorbě francouzské rodačky. Citace z jejich spisů doprovázejí klíčové obrazy a poskytují ucelený osobní vhled do jejího díla a života.

Louise Bourgeois není pro české prostředí tak neznámou umělkyní. Mnoho z nás si totiž pamatuje šokující výstavu Sídlo paměti v pražském Rudolfinu. Pět let po revoluci představila tehdy již 85letá sochařka své pavoučí monstrózní instalace a objekty, již se staly pro diváka bez kontextu umění za železnou oponou esencí nových vjemů, osvěžením i překvapením zároveň. Zážitek na celý život připomněla v evropském měřítku až současná výstava ve vídeňském Belvederu.

Přestože se Louise Bourgeois dožila úctyhodných 99 let, teprve až na sklonku 20.století se stala mezinárodně uznávanou a známou díky ikonickým dílům monumentálních soch pavouků o velikosti místnosti. Společně s Fridou Kahlo a Tracey Eminovou je dodnes považována za feministickou umělkyni. „Bourgeois ve své tvorbě nepochybně reagovala na převládající mocenské vztahy mezi muži a ženami a reflektovala společenskou roli žen tehdy ještě v dominantních patriarchálních podmínkách,“ uvedla kurátorka Sabine Fellner.

Série obrazů Žena v domácnosti (Femme Maison) nebo obraz Dívka na útěku (The Runaway Girl) představují klíčová díla raného období, v nichž umělkyně reaguje na traumata z dětství, především na despotického otce, jenž ve vlastním domě podváděl svou ženu s Louisinou anglickou chůvou. Symbolika ženských těl a jejich hlav uvězněných v domech, drásavá linie a silná barevnost přechází postupně z malby do podoby uzavřených cel a emočně vypjatých figurativních soch. Velkým tématem je však pavouk v různých variacích, v němž naopak zpodobňuje mateřskou lásku, vzdělanost, eleganci a pochopení milující matky. 

„Objevila v umění způsob, jak se vypořádat se svými démony, se svými strachy, hněvem, vztekem, smutkem, pochybnostmi o sobě samé. Existenciální témata jako láska, strach ze ztráty a opuštění, zrození a sexuality, smrt jsou jádrem její tvorby, která je intuitivně srozumitelná, a přesto často neuchopitelná ve své složitosti,“ popisuje záhadnou umělkyni kurátorka Johana Hofer.

Výstava ve vídeňském Belvederu trvá do 28.ledna 2024.

Připravila: Šárka Dumbrovská

Fotogalerie