Walhalla – Akropole na Dunaji

 

Walhalla –   Akropole  na  Dunaji

 

 

 

Často jezdím do Regensburgu, protože mám tohle město rád.Regensburg nemá  povahu a tvář typických německých měst. Má půvab zachovalého středověkého města a  voní majestátem nejen sídelního města králů,ale i klobásami a uzeným kolenem . Regensburg je skutečně krásné město a  stojí za návštěvu. 

 

Nedaleko od Regensburgu (cca 5 km) je jedno místo v lesích na  kopci – jmenuje se Walhalla. Leží na vyvýšenině, pod kterou se skvostně vine a tiše šumí Dunaj. Walhalla je magické místo  a ohromující stavba , která je kopií řeckého Parthenonu.Dodržuje stejný půdorys a ostatní stavební prvky této aténské  pamětihodnosti na Akropoli. Nádheru Erechteion, Kariatidy a nesouměřitelné atributy  aténské Akropole na tomto kopci ale nenajdete.Cestou na Walhallu potkáte jen pár výletníků, ale sama stavba „památníku“, vlastně spíše chrámu, Vás omráčí a nadchne.  S nadsázkou řečeno máte možnost vidět řecký Parthenon v celé jeho kráse (nepoškozený) a údajně i v rozměrech původních  Periklových plánů. Velkolepé schodiště svažující se  k Dunaji  zve k posezení a můžete se kochat krásným vyhledem na široký a třpytíce se Dunaj pod Vámi. 

 

Walhalla znamená v některých překladech „síň padlých“(památník hrdinů a bojovníků) a je to nepochybně místo k uctění památky významných osobností. V norských  legendách jsou známé  pověsti o valkýrách, které  doprovázely padlé hrdiny a bojovníky na místo zvané Valhöll, kde bojovníci znovu povstali, když byla jejich zem v ohrožení .  A tak Walhalla Vám také připomene  českou pověst o Blaníku a rytířích tam ukrytých. V každém případě název Walhalla vychází ze starogermánských (severských, nejspíše norských) mýtů a  legend  a dnes je pomníkem  a památníkem  německy hovořících osobností.

 

Kníže Ludvík, korunní princ Bavorského království,  započal sbírku bust a soch  významných  osobností , ale až poté, kdy se stal králem (1825), rozhodl a vydal pokyny pro vybudování tohoto monumentálního památníku.  Rozhodujícím kriteriem pro výběr osobností nebylo území ,  ale jazyk.  Památník a chrám německy hovořících  osobností  byl otevřen r.1842.  Honosná  stavba – antický  chrám na půdorysu Parthenonu,  měla jistě  za cíl oslnit a nadchnout.  To se  tvůrcům a stavitelům Walhally  plnou měrou zdařilo.  Ale kde jsou bohové ? Akropolis  a Parthenon jsou místa  stvořená pro uctívání  bohů.   Feidias  kdysi pro Parthenon stvořil sochu ze zlata a slonoviny Athenu. Nákladností tohoto projektu však prý vyvolal hněv a nevoli  aténských občanů.......

 

A co tedy měl bavorský král za cíl ? Jistě to nemělo být pouhé úložiště soch  a bust. Výraz byl kladen na příslušnost k německému jazyku.  V každém případě, když procházíte tímto památníkem  a díváte se  do  strnulých mramorových tváří ,  vždy víte  a připomenete si, co naší společnosti  tito muži a ženy  dali.

 

Walhalla  tedy střeží kamenné tváře a postavy mnoha světců , válečníků, umělců, vládců, básníků i vědců –  příkladmo P.Henleina, Chlodovika I, sv.Bonifáce, sv. Hildegardy z Bingenu, Mikuláše Koperníka,W.A.Mozarta , Petra P.Rubense,  Richarda Strausse,  MartinaLuthera , Alberta Einsteina a mnoha jiných.  K dnešnímu dni je ve Walhalle umístěno 195 soch a bust, z toho 12 žen. 

 

 

 

 

 

text a foto -VL.HÁJEK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fotogalerie