27.07.2024 má svátek: Věroslav
Pracovala jako ředitelka, vedla život, po němž ženy touží, ale jednoho dne si uvědomila, že kariérní úspěch a luxusní vizitky její duši štěstím nenaplní. Dala výpověď, opustila přítele a odletěla na Bali! Učinila změnu, díky níž je konečně šťastná a svobodná…
„Bylo to ze dne na den. S jedním počítačem, telefonem a zásobou peněz možná tak na pár měsíců. Tehdy jsem si myslela, že půjde o výlet, ale nešlo. Věděla jsem naprosto jistě, že ´tohle´ byl ten nejsprávnější krok, který jsem udělala. I když v naprosto nevhodné době a poměrně složité životní situaci. Už předtím jsem si čas od času, pro zábavu, pro uklidnění, pro radost pletla náramky. Miluji lidské ruce, lidské příběhy a vlastně jsem sama pro sebe hledala náramek, který by byl opravdu jen můj… Žádný mne ale neoslovil, tak jsem si ho vyrobila sama! Oslovily mne náramky Shamballa, které mají silný duchovní význam. Začala jsem se o tuto nauku zajímat a nastudovala vše, co se mi dostalo do rukou. V nauce Shamballa je každý z nás dobrým člověkem a zdravou bytostí. A o tomhle jsem tedy byla už dříve skálopevně přesvědčena. Proto jsem si řekla, že je na čase vypnout svět, jak jsem ho ´žila´ doposud, přestat mu pomáhat permanentním bojem ´s něčím a o něco´ a naopak začít poukazovat na to dobré v lidských bytostech,“ prozradila nám Veronika. Krátce před odjezdem jeden z jejích kamarádů uviděl její Shambala náramek a Veronika od něj dostala první objednávku. Svého prvního zadavatele požádala o pár informací o těch, kterým měla náramky vyrobit, včetně přání, která by chtěl dotyčný prostřednictvím tohoto dárku obdarovaným předat. Tak spatřilo světlo světa pár prvních zcela originálních kousků s osobním příběhem. A nyní už se společně s Veronikou vydejme na její dalekou cestu… I když. Ona sice tvrdí, že se jedná o náhodu, ale my už dobře víme, že žádné náhody neexistují! Původně totiž plánovala odcestovat do Ekvádoru a do Peru, nakonec však padla volba na Bali. Ostrov Bohů. „Ocitla jsem se na východě Bali v místě, kde jsem byla téměř sama. Střechu nad hlavou nalezla v nádherném bungalovu na pobřeží.“ U ženy, která Veroniku nikdy předtím neviděla, jen někde slyšela její příběh, jež ji tak zaujal, že se rozhodla jí pomoci. První dny si Veronika jen četla, šnorchlovala v moři, prozkoumávala okolní skály, vodopády a památky. Především si však užívala to, na co za poslední roky skoro už zapomněla…
Pravda, setkávání, hledání…
„Po pár týdnech klidu, při mé první cestě do města a zdejší civilizace jsem za poslední peníze nakoupila kamínky a jiné součásti pro výrobu náramků. Poznala jsem zde i několik Čechů, které jsem nikdy předtím neviděla. Každopádně jsem se ale setkala s tak nevídanou laskavostí, že hned první cesta pro mne byla obrovskou lekcí ochoty a vděčnosti. Když jsem se po pár dnech vrátila zpět do své oázy klidu na východě ostrova, nemohla jsem se dočkat, až z nových kamínků vyrobím prvním balijský náramek. Stalo se tak, nafotila jsem si ho a pochlubila se jím na Facebooku ve skupině, kterou jsem vytvořila pro pár přátel, s nimiž jsem se rozhodla sdílet své zážitky z cest.“ Trvalo to de facto jen pár minut a Veronika měla na FB novou objednávku! Přesto ale dobře věděla, že musí najít ještě jiný způsob obživy, jelikož s myšlenkou nepoužít zpáteční letenku do Evropy si pohrávala už před odletem. A jelikož je přesvědčená, že nejlepším marketingem je pravda, začala se věnovat právě této oblasti – marketingu. Ke spolupráci si vybrala takové firmy a značky, které podle ní mají hezké poslání a tudíž „pravdu“ mohla s klidem psát. Nové místo k životu ji navíc začalo dobíjet patřičnou dávkou nové energie, Veronika si mohla v klidu uspořádávat své myšlenky a začít se tak více zaměřovat na oblasti, které - po letech prožitých ve světě obchodu, podnikání a permanentního shonu a stresu – začaly její duši prospívat. Nehledě na fakt, že v klidu, vnitřní pohodě se mnohem snáze a rychleji plány přetvářejí v realitu. Objednávky na náramky se začaly hrnout a Veronika po večerech seděla a splétala. Přes den pak na ostrově hledala nové, zajímavé součásti, z nichž by se náramky daly vyrábět. Hledání jí zabralo spoustu hodin ježdění po ostrově, ale když pak viděla, jakou radost její náramky dotyčným přinášejí, že mají opravdu smysl, pochopila, že všechny ty kilometry na cestách byly důležité.
Přání, myšlenka a očištění u svatých pramenů
Osobní náramky – tak Veronika své originální výrobky pojmenovala. Vyrábí je na Bali pod značkou Vvv, což je zkratka jejího jména, kterou jí coby malé holčičce vymyslela její sestra, která ještě neuměla vyslovit její jméno a říkala „Vévévéé“. Veronika vytváří nejen osobní, ale i partnerské, přátelské náramky, dokonce vyrábí i takové určené pro budoucího partnera, při jejichž výrobě si v myšlenkách vizualizuje „to“, po čem zadavatel v představách touží. „Vím, že všechno vzniká z myšlenky, kterou pohání síla našeho srdce. Proto jsou tyto náramky osobním přáním propojené s jejich jasně daným duchovním záměrem. Aby ale byly opravdu osobní, výrobě předchází zadání, jehož součástí je i zaslaná fotografie, přesně definovaný záměr náramku a další informace, které potřebuji například pro výběr kamenů a dalších specifických součástí, například ornamentů, křížků a dalších originálních specifik. Pokud mám dostatek informací, design náramku už jasně vidím ve svých myšlenkách a to je přesně ten okamžik, kdy si mohu sednout a začít jej navlékat. Hotové náramky pak jezdím očistit ke svatým balijským pramenům, osuším na slunci, přibalím přání a rozesílám do světa. Celý smysl ´Osobních náramků´ je, aby kromě designu a krásy kamenů člověk nosil s sebou především onen ´záměr´ náramku, který se pak jeho vyslovením zhmotní.“ A co je pro Veroniku nejpodstatnější, nejdůležitější? „To, že se při své tvorbě mohu dotknout duše člověka, vnímat její jedinečnost a pomoci mu. To, co má opravdovou a jedinečnou sílu, jsou právě ona přání, síla myšlenky, srdce a našich rozhodnutí!“
Text: Z vyprávění Veroniky zpracoval Lubomír Nečas
Foto: Veronika Kremzová