Když jsem se před pár lety narodil, vůbec jsem netušil, jakou mi osud přidělil tetičku.
Když jsem začal rozum brát, hned jsem si oblíbil její rozesmátou tvář.
Když jsem povyrostl a už jsem uměl chodit a trochu mluvit, rychle jsem zjistil, co vlastně můžu s tetou Dáškou podnikat. Že spolu můžeme vařit! S Dáškou samozřejmě podnikáme taky všechna ta ostatní „normální“ dobrodružství. Chodíme na procházky s pejskem, koupeme se v bazénu, chodíme na houby, čteme si pohádky, … Ale nejlepší je, když řeknu: „Dáško, budeme spolu vařit?“ a začneme si spolu vymýšlet, jakou dobrotu připravíme. Dáška sežene všechno, co budeme potřebovat, já si obléknu kuchařskou zástěru a kuchařskou čepici a nemůžu se dočkat, kdy už konečně začneme.
Nejvíc mě baví, že se ke mně teta nechová jako k prťousovi, ale že od začátku opravdu vařím jako dospělák. Dělám všechno, kromě toho, co je pro mě ještě nebezpečné – třeba nemůžu vytáhnout těžký pekáč z trouby. Ale v tom se zase můžu spolehnout na Dášku. Při vaření jsme jeden tým a právě to mě baví. Moc rád během vaření ochutnávám, abych si byl jistý, že naše dobroty budou opravdu dobroty. A taky už vím, že záleží hodně i na tom, jak jídlo na talíři vypadá. Dáváme si velkou práci i s tím, abychom všechno krásně naaranžovali. A představte si, že už si naše výsledky i fotím. Dáška mi půjčila svůj starší foťák, abych si mohl vytvářet svoje vlastní první fotoalbum. Nebo svojí vlastní první kuchařku?
A kdybyste náhodou byli zvědaví, jak mi tohle všechno jde od ruky a jestli se nechlubím cizím peřím, můžete se podívat na pořad Víkend na televizní stanici Nova. Dášku jste tam nedávno viděli, připravovala domácí paštiky. My jsme natáčeli ve stejné kuchyni. A protože teď už vařím nejen s Dáškou, natáčela se mnou nejen ona, ale i maminka Darinka a „teta“ Alenka. Zase byla při natáčení sranda, ani jsem neměl trému. A teď jsem zvědavý, jak to bude vypadat v televizi. Tak si to nenechte ujít. V úterý večer 8.listopadu. Nezapomeňte J.