TONY ROBBINS

Patří mezi opravdu ty nejlepší životní poradce a speakery světa, je podnikatelem, filantropem, autorem několika světových bestsellerů, obchodním a životním stratégem. Je poradcem Oprah Winfrey, Billa Clintona nebo miliardáře Richarda Bransona.

Miliony lidí navštěvují jeho semináře, díky jeho motivačním videím, audiím a tréninkovým programům napříč světem získal na 50 milionů příznivců ve více než 100 zemích! Založil, spoluzaložil a je partnerem více než 30 společností z nejrůznějších průmyslových oborů. Zkrátka rozhodl se dělat to, co ho baví nejvíc a díky tomu může s radostí a patřičnou vášní „radit“ každému, kdo se jeho rady rozhodne přijmout. A co může být pro někoho velmi zvláštní, pro něj je samozřejmostí, ostatně, jak sám prozradil: „Nejsem vhodný typ pro meditace a jakékoli meditování. Proč? Jelikož u mě snažit se nemyslet dost dobře nefunguje,“ pronesl s úsměvem na rtech a odzbrojující samozřejmostí poradce těch největších světových investorů a celosvětově známých tváří devětapadesátiletý Tony Robbins.

PREZIDENT ÚDRŽBÁŘEM  

Narodil se jako Anthony J. Mahavoric v Los Angeles před 59 lety. Byl nejstarší ze tří dětí a jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo pouhých sedm let. Matka se za nějaký čas znovu provdala. Byla vdaná několikrát, včetně manželství s bývalým poloprofesionálním hráčem baseballu Jimem Robbinsem, který Anthonyho legálně adoptoval v jeho 12 letech. Tony byl později vychován v Glendoře v Kalifornii, kde navštěvoval místní školu a ve svém ročníku byl zvolen prezidentem studentského výboru. Aby matce pomohl s živobytím, během svého dospívání pracoval jako údržbář. Později přiznal, že jeho rodinný život byl chaotický a bez citů. Na střední škole velmi rychle vyrostl a tuto jeho rapidní změnu způsobil hypofyzární nádor. V 17 letech odešel z domova a už nikdy se nevrátil. Pracoval jako školník, nebo řidič kamionů a nikdy neabsolvoval žádnou vysokou školu. I přes poměrně krušný život v době dětství a později dospívání, nikdy neztratil pozitivní náladu. „Naučil jsem se být vděčný, protože vděčnost nám otevírá nedozírné možnosti!“

3 x 3 MINUTY KAŽDÉ RÁNO

Ve svém každodenním životě i práci se zaměřuje na dechová cvičení, kterými druhé učí, jak být vděčný po celý den. „Pro mě je to už de facto rutina složená ze tří tříminutových částí, v nichž se mysl automaticky přepíná do stavu vděčnosti. Není to nikterak složité! Nejdříve se musíte umět soustředit na jednoduché věci, díky nimž pocítíte vděčnost. Například na dětský smích nebo vítr ve vlasech… Další tři minuty věnuji modlitbě. Během této druhé části posílám energii rodině, přátelům, spolupracovníkům, svým klientům a dalším lidem, kteří mne obklopují. A poslední, řekněme třetina je zaměřena na tři výsledky. Tři body, kterých chci dosáhnout. Zavřu oči, jasně si je představím, a tudíž svým vnitřním zrakem vidím, a podstatné je, že je cítím, jakoby už byly dávno splněné, zhmotněné. A jsem za ně patřičně vděčný.“

VYMAŽTE ZE ŽIVOTA: VZTEK a STRACH!

Ano, může se stát, že některý z kroků, zvláště pak v poslední tříminutové části je potřeba zopakovat, což Tonymu nezabere více jak 10 minut. „A podotýkám, že tohle je něco, co zvládne absolutně kdokoli! Bez ohledu na jeho životní etapě, či kariéře. Pokud si myslíte, že těchto deset minut sami pro sebe nemůžete obětovat, potom nemáte absolutně šťastný, radostný a spokojený život. V tomto směru u mě neexistuje žádná výmluva!“ Nehledě na to, jak Tony podotýká, několik každodenních minut soustředění se na vděčnost má dlouhodobé výsledky. Ovšem pozor! Jsou dvě emoce, které u každého člověka způsobují špatná životní rozhodnutí, rozhodování vůbec a špatné investice. Které? Vztek a strach. „Nemůžete mít strach a zároveň být vděčná či vděčný, stejně tak jako nemůžete cítit vztek a vděčnost v tentýž moment! Čili pokud chcete zdolat tyto emoce, vymazat je ze svého života, třeba je právě teď ten nejvyšší čas protrénovat svůj nervový systém, aby na vděčnost a její opravdové procítění přešel co nejpřirozeněji a nejrychleji. A ze srdce přeji hodně štěstí každému, kdo se k tomuto kroku právě teď rozhodl. Za čas mi totiž dáte za pravdu a já za to, i za vás, budu velmi vděčný.“

 

Text: Lubomír Nečas, Foto: archiv FB TR

Fotogalerie