SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST TEREZY POKORNÉ ... příběh jedné ženy .....

Poppy Sun        

Neznám nikoho, koho by jméno vystihovalo tak přesně jako vás. Sluníčko máte na tváři jako by jste si ho malovala nějakým zázračným líčidlem, ale já vím, je to odraz srdce, který se tam zračí. Velikého srdce jednoho z nejvelkorysejších lidí, které jsem za svou dosavadní cestu životem, potkala. Mohu to říci, neb to není jen dojem z náhodného setkání dvou lidí. Známe se, s jednou dlouhou přestávkou, už pár desítek let. Přestávkou, která je naplněna skoro vším, co může přinést život nám, narozeným v té šťastnější části Planety bez válek, hladomorů. Mnohé z toho, co jsme prožily by nás nikdy, ani ve snu nenapadlo. Jsou to naše nikdy nekončící lekce, kdy záleží jen a pouze na nás, jak tu svoji „lodičku“„ po rozbouřeném oceánu vlastních životních situací ukormidlujeme.  Vy jste skvělým kormidelníkem. Plujete s nadhledem, přehledem a pokorou a cestou ještě stíháte pomáhat druhým. Umíte se se ctí a noblesou dostat i ze situací z nejtěžších. Vaší filosofií je nepatlat se v tom, co bylo, poučit se a jít dál. Mít vize, k nim soustředěně směřovat a hlavně bavit se a tvořit krásné chvíle sobě a všem blízkým.

Narodila jste se jako Pavla Matějovská. V dětství se vám přezdívalo Pápi a pak, za velkým oceánem v USA, kde jste zakotvila a kde přišli na svět vaše tři děti, jste se proměnila v Poppy Sun.  Sun  jméno muže, který jako druhý v pořadí, stojí po vašem boku s láskou a i porozuměním k tomu, že ho, a to ne zcela výjimečně, opouštíte. Odjíždíte tam kde máte své kořeny, sourozence i spoustu dávných přátel, na místo kterému patří vaše srdce. A samozřejmě vždy se vracíte zpátky, aby i vaše děti ještě školou povinné, měli svůj vlastní domov kompletní. Nejstarší syn, výtvarník a bohém po vás, se rozhodl, že jeho kořeny budou tam, kde jsou ty jeho mámy a tak kotví u nás v Praze. Stará dobrá Evropa má stále své nádherné kouzlo.

Za režimu, který zde vládnul až do doby naší dospělosti by se dalo říci, že jste se narodila se zlatou lžičkou v ústech. Většina lidí by řeklo : „ Jaké štěstí pro pár vyvolených.“ Ale je to tak doopravdy? A co prožívá takové dítě? Má spoustu kamarádů, nebo je osamělým ostrovem v oceánu dění? Tak i tak, řekla by jste.

Vaše maminka diplomat na plný úvazek, vedla rodinu rukou železnou, neb práce a povinností byla spousta, času k výchově tří dětí málo.  Měli jste plně nabitý program. Anglická školka i škola byla samozřejmostí a ve volném čase pak balet, tenis, lyže. K tomu patřily samosebou i závody a touha vyhrávat. Jak by ne, vždyť vám maminka říkala : „ Pokud nevyhrajete, nedostanete večeři.“  To byl její humor, ale malinko zaváněl pravdou. A tak vám všem třem zůstala pro život touha vyhrávat. Ne přehnaná, ale ta zdravá, která nabíjí a pomáhá, protože k ní patří také: „ nikdy nedělejte nic na půl !“  Tatínek pan profesor Zdeněk Matějovský DrSc. jeden z našich největších a ve světě nejuznávanějších lékařů, mimo jiné také člen několika prestižních  univerzit v různých částech světa,  předal svůj kod bratrovi, i on se stal vynikajícím ortopedem a onkologem. Sestra je ekonom a milovník psů, vám učaroval balet a tanec a všeho druhu. V baletní přípravce jste potkala paní profesorku Olgu Páskovou a pod její ochranou i svůj druhý domov, stejně jako dnešní Kambodžský král Sihamoni, nebo naše nejslavnější baletka Daria Klimentová. A byla ho třeba, neb závist a žárlivost dětí bývá krutá a vy jste se chtě nechtě lišila. Boj proti šikaně jste zvládla po svém, dělila jste se o vše co jste měla. Některé kamarádky dokonce chodily ve vašem oblečení. Věděla jste, že si někdy přátelství kupujete, ale jinak jste neuměla, jinak to nešlo. A velkorysá jste byla už jako dívka školou povinná. Nastalo období čísla čtyři ve vašem životě. Čtyři roky přípravky státní konzervatoře, čtyři roky konzervatoř, čtyři roky HAMU. Při studiu jste v sobě objevila pravé bohémství a naplno se vrhla do víru života. Pápininy večírky byly vyhledávané spolužáky ze všech oborů, hlavně sekce herecké. Nikdy jste nepila alkohol, zato vlastnila auto a tak rozvážka mladých „opilců“ do jejich domovů patřila ke koloritu. Dnes na to s láskou vzpomíná nemálo našich slavných umělců. Ve škole jste dřela ale poměrně brzo se ukázalo, že nebudete moci trávit svůj profesní život na prknech, která znamenají svět jako klasická balerína. Nedovolily vám to vaše kotníky, prostě nechtěly zůstávat na svém místě a jak bývá dobrým zvykem proslulé ironie, nemohl vám pomoci ani nejlepší z nejlepších, váš otec.  Začala jste tedy studovat pedagogiku a díky jedné stáži v městě nad Seinou, objevila kouzlo Paříže.  Jazyk jste ovládala a maminka slíbila, že zaplatí výdaje nutné ke studiu, ale pod podmínkou, že to bude na Sorbonně. Měla jste štěstí, čerstvě otevřeli taneční oddělení a přijali vás.  To, že jste po pražském studiu byla vybavena možná lépe než někteří místní profesoři nevadilo, prim hrálo město, které jste si zamilovala, ne učení. Zrovna jste sháněla byt, když vás na Champs Elysée zastavila partička mladých lidí. Také něco hledali, dali se s vámi do řeči a v jedné z blízkých kavárniček pak vzniklo přátelství na celý život. To, že jeden z nich měl zrovna k dispozici volný byt, bylo bonusem. Až o něco později, když jste přijala pozvání na lyže do Vald’Isere , jste  zjistila, že jste se stala součástí mladé francouzské Yat Sat společnosti. Z plánovaného jednoho roku se staly tři a vy jste prožívala život jak z úžasného, bláznivého filmu. Studium, večírky, které končily procházkou po probouzející se Paříži, chalupy některých z nich, kam se jezdilo, byly zámkem na Loiře. Nejkrásnější léta , bezstarostná a svobodná skončila doktorátem ze Sorbonny a svatbou s mladým americkým právníkem. Svatbou, kterou jste vlastně nechtěla, byť vedle vás u oltáře stála vaše tehdejší láska. Svatbou, která byla ústupkem matce. Jejím přáním, splňujícím představu toho, že dcera má být v sedmadvaceti letech již vdaná.  Původ ženicha odpovídal obrazu dokonalosti: rodina uznávaná, otec senátor. Pocit, který vás tenkrát nutil utéci, jste nerespektovala : „ Vždyť se nic nemůže stát!“ Stalo se. 

Nevěsta otěhotněla na svatební cestě a začalo pomalé plíživé peklo. Také jeden příběh jako z filmu, bohužel však ze zcela jiného žánru. Právník nebyl tak talentovaný, jak by si přál, svoji neschopnost a vnitřní agresi si začal vylévat na toho nejbližšího. Stále se zvyšující teror, ze kterého nebylo úniku, trval nekonečně pomalých pět let. „Pět let s blbcem“  - tak jste pojmenovala tohle období. „ Je to zkouška ve které obstojíš nebo ne, můj osobní kurz přežití.“

Musela jste se stát silnou, měla jste za co bojovat, na světě byl syn. 

Soudy včetně církevního rozvodu trvaly věčnost, teror byl stále přítomen, krutost se stupňovala, nemohla jste opustit zemi, výhružky ztrátou dítěte byly na denním pořádku. Jedna povolená cesta do Prahy, to když umírala máma. Vrátila jste se do vystěhovaného domu, bez elektřiny a tepla, na zemi ležela jen jedna deka. Vše zmizelo včetně vlastních financí. Zůstal tlak muže přítomně nepřítomného. Zařídila jste si malou cestovku, která vozila lidi na operní představení, pořádala charitativní akce, organizovala cesty do Paris, dávala kurzy tance, vaší speciální Poopy Yogy a čekala, až všechno skončí. Boj proti senátorovi jste vyhrála a začala se připravovat na vytouženou cestu domů, když vám vstoupil do cesty váš druhý muž. Bylo to v den jeho rozvodu, který šel zapít do kavárny, kde jste zrovna slavila s přáteli. Ani jeden jste neměli v plánu se vázat, už jste svázáni řadu let. Zazvonil zvonec a pohádky je konec, života dvou nových dětí pak začátek. A i u vás je stále něco nového, nebojíte se změn, ráda objevujete. Teď zrovna pomáháte lidem úspěšně zhubnout, ačkoliv jste se sama, díky zdravotním potížím, zakulatila. Máte nadhled a klidně se smíchem tančíte po ulici, stejně jako před pár lety se svým přítelem, tehdy ještě princem Sihamonim po Champs Elysée. Rady a porady Poppy bývají zábavné a úderné, alespoň ty, co dostávám já. A bobule z pralesa, které spolu s vámi baští široké daleké okolí, účinné. Nikdo jsme neonemocněli, někteří si dokonce vyléčili pár zdravotních problémů. A také děláte tady u nás radost všem, kdo chtějí vypadat krásněji a mlaději, novým hitem úspěšných modelek a filmových hvězd a já už se těším, co za zázrak, či veselou ptákovinu přijde příště.

Poppy, moc děkuji za všechnu tu legraci a hlavně za to, že se můžeme od sebe bezbolestně učit. Ne každý umí dávat druhým sílu, tak jako vy.

                                                                                 T.P.

www.poppysun.com            Foto : Dhaj a archiv poppy sun

Fotogalerie