RANHOJIČ II

Autor jednoho z největších světového bestselleru Noah Gordon vykreslil osudy svého románového hrdiny jménem Rob Cole ve velké epické trilogii a tak se také obrazové ztvárnění její první části stalo zákonitě velikým epickým filmem. Německému režisérovi Phipippu Stölzlovi se podařilo představit nám svého hlavního hrdinu - mladého muže, jemuž vévodí touha po vědění, poznání, pochopení zákonů lidského bytí, muže který dokáže vycítit smrt a rozhodne se vyhlásit ji „boj“ tak, aby byl hoden síly své románové předlohy. Pro mladého anglického herce Toma Payne se práce na roli Bohem políbeného lékaře stala, jak sám říká, vzácnou alchymií a on pak pro filmové diváky nezapomenutelnou postavou. Nyní, po třinácti letech, se navrací zpátky na plátna kin, aby dál vyprávěl Coleův příběh. Spolu s ním přicházejí všichni, kdo přežili vražedné řádění Sedžuckých turků, včetně zničení nemocnice, v níž působil proslulý lékař a mudrc Avicenn. Cole se tedy vrací z daleké Persie domů do Anglie, aby zde, obtěžkán Avicennovým věděním, založil vlastní nemocnici, ve které bude předávat dál mistrovo učení, kde bude léčení a medicína dostupné všem. Chudým i bohatým. Jak bláhové. Píše se rok 1050, Londýnu vládne středověké tmářství, hoří hranice určené údajným čarodějnicím a jiným nepohodlným. Probíhá mocenský boj o trůn a touha tamních lékařů zachovat si své postavení, moc a možnost manipulovat králem, dvořany i lidem prostým to znemožňují. 

Druhý díl Stölzlova filmu má odlišnou energii, než jakou v sobě nesl jeho předchůdce.  Je podstatně komornější, neoplývá velkolepými scénami a není divu. Hlavním motivem příběhu je tentokrát lidská duše. Hned v úvodu zazní z filmového plátna věta: „Pod povrchem duše se skrývá vědomí z ní vzešlé.“ A to je zde vodítkem i ukazatelem. Domovem duše je srdce. Srdce, podle jehož tlukotu Rob Cole pozná, přichází-li smrt, nebo zda se dá pacient zachránit. To již víme, protože právě tento dar mu kdysi otevřel dveře k Avicennovi a jeho umění. Nyní je čas učit se dál, tentokrát však od sebe samého. Přesně tak, jak to dělali a dělají i dnes v určité fázi své profesní i osobní cesty vyvolení a moudří všech konců světa. Ti, jež mají svému společenství přinést něco ještě neobjevené i ti, kdož se v rámci osobního růstu snaží poznat „bytost“ sídlící uvnitř sebe. Ranhojič Cole musí tedy nejprve prolomit bariéru, kterou si sám v sobě vytvořil živením a prohlubováním bolesti ze ztráty nejmilovanějšího člověka, vyléčit svoji duši, pochopit její mechanismy, aby pak mohl léčit druhé. Musí zahojit bolavé srdce, otevřít ho a pracovat s ním. Protože ovšem ti, komuž vládne zlo, touha pomoci a věčný boj o ni, jej mají, jak známo, zavřené, nedostává úkol lehký ve světě, kterému vládnou dýky a lahvičky s jedem. 

Nemoc ducha vládla a vládne světu od nepaměti. Ostatně i nyní jsme toho svědky, a tak paralela k dění na plátně může být pro současného diváka poměrně bolestná. Lidstvo se evidentně ve své podstatě nemění a člověk si klade otázku, jak je to možné. Jak je možné, že je stále tolik „poslušných“, kteří nemají schopnost, nebo jednoduše nechtějí vidět, jak moc jsou manipulováni a tím stále více ovládáni směrem neochvějně mířícím k vlastnímu zániku. Rozhoduje, kolik se jich v pravý čas natolik „probudí“, aby byli schopni zastavit zlo a pokusili se zajistit tak svým rodinám a generacím budoucím mír a klidný život alespoň na co nejdelší čas.  Spojí-li se dostatek lidí, je to možné. I to nám ukazují určité části dějin a Noah Gordon ve svém poutavém příběhu. 

Pan režisér a scénograf Phillip Stölzl svému řemeslu rozumí a zcela jistě udělal vše pro to, aby svoji představu spoluscénáristy filmu divákovi přenesl na plátno co nejdokonaleji. Zda se mu to povedlo rozhodne každý divák pro sebe sám. Tom Payne vklouzl do své titulní role, jako by ji nikdy neopustil a divák si neochvějnou Coleho sílu jít za svým cílem zcela jistě užije. Nelze ale nevyzdvihnout herecký výkon rakouské herečky Emily Cox, která nesmírně subtilně, minimalisticky a s velikou vnitřní silou prezentuje svoji královnu. Je jednoznačná, a přesto ji obklopuje tajemno ústící v konci ve výbuch šílenství nemocné duše podané tak, jako se málokdy vidí. Díky tomu se stává naprosto nezapomenutelnou.

Nezbývá tedy, než vás pozvat do kina a popřát silný zážitek.

Zdroj fotografií: Bontonfilm     

Fotogalerie