„Poklona uctivá…zdravím všechny s novou deskou! Je poděkováním životu za všechno, co mi dal. A hlavně za muziku a super tým, který mám. Písně, které na ní najdete, jsou drsné i křehké. A často jdou až na dřeň. Jako život. A to mám ráda…“, říká o své nové desce šansoniérka Zlatka Bartošková.
Křtilo se 31. října na „domovské scéně“ Činoherní kavárny a kmotry byli výtvarnice Emma Srncová, leader kapely Jelen Jindra Polák a běloruský akordeonista a skladatel Aliaksyndr Yasinski.
Tvořit se Zlatkou a vedle Zlatky není jednoduché. Už jen stačit její energii, muzikantskému instinktu a poměrně častému prohlášení „ Jo. Super! A co dál…?“ je někdy jako jízda na horské dráze. Za osm let, během nichž se znova, po téměř dvacetileté dobrovolné pauze, vrátila k muzice, si postavila vlastní kapelu, vlastní autorský tým a našla vlastní muzikantskou cestu. A vydala šest desek, které rozhodně nejsou ukvapené. Vyvěrají právě z onoho tvůrčího přetlaku, touhy sdílet a sdělit, a jsou stále opravdovější a muzikantsky preciznější. Na rozdíl od některých padesátníků, kteří v tomto věku setrvávají, nebo odcházejí, to Zlatka lidově řečeno teprve „rozjela“.
Nové CD Poklona uctivá se žánrově pohybuje od velmi osobně vyprávěných příběhů, přes barové náladovky až po hospodské odrhovačky. Všechny písně jsou původní z dílny tvůrčího týmu současných českých skladatelů, textařů a básníků, se kterými Zlatka Bartošková spolupracuje. Jmenovat můžeme básnířku Jarmilu Hannah Čermákovou, jejíž texty se téměř geniálně setkávají s hudbou klavíristy a skladatele Jiřího Toufara nebo Petra Ožanu, v němž se snoubí několik výrazných talentů - klavírista, skladatel a textař.
Spisovatel a textař Ondřej Suchý, který na desce také spolupracoval a Zlatce věnoval píseň Bulvár Saint Michel, na svém webu píše: "Nepovažuji se za povolaného posuzovat CD, považuji se však za povolaného vyjádřit se coby autor k pěveckému projevu zpěvačky Zlatky a poděkovat ji za přednes mé písně hlubokou úklonou…“.
Písně z Poklony, ale i předchozích CD, si můžete poslechnout každý měsíc v kavárně Činoherního klubu v Praze. A to je asi jedna z devíz Poklony, že, na rozdíl od některých předchozích desek, jsou písně stejně živé a živelné, jako když je posloucháte na koncertě. Včetně Zlatčiných drobných poťouchlých komentářů…
„Za skvělou práci ve studiu děkuji především Mirkovi Mužíkovi a partě muzikantů, kteří na desce spolupracovali. My jsme některé písně s kapelou už hráli, ale ve studiu se najednou otevřel úplně nový tvůrčí prostor a my mu nezůstali nic dlužni…“, dodává s úsměvem zpěvačka. A z jejího rošťáckého výrazu lze vytušit, že v té střapaté černé hlavičce se už určitě zase rodí něco nového…
Foto ze křtu v Činoherní kavárně Jana Zechmeisterová