27.07.2024 má svátek: Věroslav
Jméno DAGMAR BŘEZINOVÁ je v tuzemském showbyznysu pojmem. Coby kostýmní výtvarnice oblékala postavy v úspěšných a pro diváky stále vyhledávaných seriálech: Rodáci, Sanitka, nebo například Příběhy pro pátera Knoxe. Do zábavných pořadů pak vytvářela kostýmy pro špičku naší pop-scény, včetně Karla Gotta, Hany Zagorové, Heleny Vondráčkové… ad. Paní Dagmar je nejen scénografka, ale i vyhledávaná designérka interiérů restaurací, či zámků. Po vydání knih: „Ženy a jejich styl: Sexy v pěti minutách,“ „V každém věku stát za hřích,“ a dosud poslední „Nádhera být ženou!“ vystupuje v Teleránu na TV Markíza, v nepravidelně pravidelné rubrice věnované životnímu stylu. EXKLUZIVNĚ pro STYLEnew.cz paní Dagmar udělala výjimku a pustila nás na návštěvu do svého malého, ale opravdu malebného venkovského sídla, kde dosud nikdo nebyl! Paní Dagmar ráda probouzí k životu místa, nad nimiž by jiní zlomili hůl. Tak to bylo i s tímto jejím venkovským domem v severních Čechách, který si vybudovala podle vlastních představ z polorozpadlé ruiny. Zcela původně zde stála první škola v okrese před patentem Marie Terezie, což bylo před rokem 1775. Dnes je rok 2019 a původní pan kantor by své tehdejší místo k životu absolutně nepoznal! Dagmar Březinová jej v menších či větších časových úsecích intenzivně začala obývat teprve v loňském roce.
JAK DOMEČEK PRO PANENKY
„Kamarádky a řada mých přátel začali toto místo nazývat domečkem pro panenky. (smích) Svým způsobem mají pravdu, ale rozhodně má své jedinečné a neopakovatelné kouzlo,“ řekla nám majitelka po vstupu do její oázy naprostého klidu v malé severočeské vesničce, kde je každé stavení obklopeno panenskou přírodou. „Mám to tady velmi ráda, protože s hektickou Prahou se vůbec nedá srovnávat. Trávím tady stále více času. A trávíme zde Vánoce, vítáme Nový rok, vlastně všechny zásadní svátky.“ Paní Dagmar ještě nedávno brala hlavní město jako své zimní působiště a pokud jí to práce a zakázky dovolily, každé volno odjížděla sem, aby dohlížela na stavební práce a úpravy. „Pro někoho se může zdát těch sedm let hodně dlouhá doba, ale pokud si uvědomíte, že musíte na některé práce hledat opravdu profesionály ve svém oboru, navíc takové, kteří se vyznají v historických stavbách, aby byl zachován určitý punc dob minulých, což je v dnešní době opravdu kumšt, myslím, že se mi to podařilo v relativně krátké době. Na to, jak to tady vypadalo původně, rozhodně!“
BYLINKY A ODKAZ MINULOSTI
Naše hostitelka dává důraz na historii daného místa, které zanechává na všech stavbách zřetelný otisk. Snaží se jej v rámci možností a pochopitelně svých konkrétních představ při přestavbě či rekonstrukcích zachovat. „A protože nechci například kuchyň podle nějaké šablony, což je trend poslední doby, naruším interiér vždy něčím osobitým, pro někoho třeba i zcela netradičním. Sem do této chaloupky se sušení bylinek hodí, což si ovšem ve velkých městech a super moderních, řekla bych až přehnaně sterilních a studených kuchyních, nedokážou jejich obyvatelé představit. Já suším bylinky i ve svém pražském bytě. Je to krása a samozřejmě odkaz minulosti, která je nedílnou součástí každého z nás. A je to tak jednoduché, nakoupíte pečivo v papírových sáčcích, do kterých pak můžete vložit právě nasbírané lipové listy a květy, mátu, borůvčí…“ A nejen to, coby designérka si dokáže hravě poradit s vytvářením originálních výzdob, které patří k té či oné roční době.
VÁNOCE V LISABONU
Celé tři roky, a není to tak dávno, žila Dagmar Březinová v Lisabonu. Teprve tam si uvědomila, že by měla striktně dodržovat rituály, které si sebou – ve svých vzpomínkách – nosí od útlého dětství. Takže zatímco venku se teploty šplhaly k 30 stupňům, v kalendáři se objevila první adventní, tedy železná neděle, na plážích u moře se opalovali stovky turistů, paní Dagmar začala tvořit adventní věnec, vánočně zdobit svůj lisabonský byt, aby si kouzlo Vánoc a konce každého roku mohli vychutnat i její kamarádi v této daleké destinaci. „Tohoto se opravdu držím, protože mám kolem sebe přátele, kteří se velmi rádi scházejí, např. dělávají už léta posezení na Tři krále se zpíváním vánočních koled… atd. K historii a tradicím mám velký vztah, a protože se velmi prolíná i s mou prací, tak ji v sobě i ve svém okolí podporuji.“
Text: Lubomír Nečas, dipl. um., MBA Fotografie: Dagmar Hájková
UPOZORNĚNÍ: Tento materiál, včetně fotografií, podléhá uzavřené Licenční smlouvě. Bez souhlasu držitelů autorských práv není dovoleno jej ani jako celek, ani žádnou z jeho částí žádným způsobem kopírovat, přepisovat, přetiskovat, dále publikovat a šířit! Takto jednající osoba/osoby by se tímto jednáním vystavovali porušení zákona o autorských právech, což by v důsledku vedlo k postupu spadajícímu pod orgány činné v trestním řízení.
