Petr Špaček dokazuje, že nejlepší je mít velké cíle

Přijměte pozvání na koncert cellisty Petra Špačka, který připravuje svůj první velký sólový projekt PETR ŠPAČEK &BAND.

V neděli 26.9.2021 od 19.00 hodin vystoupí v Rudolfinu společně s Janem Kubínem (klavír, saxofon), Štěpánem Váňou (basa, basová kytara) a hudebně se připojí i rodinní příslušníci Josef Špaček (tatínek, cellista) a Jakub Špaček (bratr, klavír).

Petr v posledních měsících prošel změnami, ostatně jako my všichni. Ty jeho jsou ovšem zásadní a dá se říci životně významné. Jednou z nich je i fakt, že se vydává na sólovou dráhu. Sám se aktuálně na svém webu www.spacekpetr.com představuje takhle: Mnoho let, kdy jsem studoval a hrál na cello, jsem hledal to, co mě na hraní naplňuje a zdálo se, že to nemohu najít. Nicméně, nakonec jsem to našel a úplnou náhodou, když mi můj kamarád z Vysočiny půjčil malou elektrickou šlapací krabičku tzv. “looper”. Změnilo to můj celý cellový svět. To, co mě téměř elektrizuje, to, kde se moje mysl stává tak zaneprázdněná kreativitou a možnostmi violoncella, že 2 hodiny cvičení se zdají jako 10 minut, to, když můžu vzít své nápady a během pár minut je proměnit v realitu, když můžu vymýšlet bez limitů. Tohle všechno můžu dělat skrz můj nový solo projekt. A jakou hudbu vlastně hrávám? Velmi mě baví pop, rock, křesťanský worship, stejně jako klasika nebo jazz.

A pokud chcete klasický životopis, tak tady je pár informací z minulosti: vystudoval jsem na New England Conservatory v Bostonu a HAMU v Praze, vyhrál mezinárodní rozhlasovou soutěž Concertino Praga, odehrál 2 roky v orchestrální akademii České filharmonie a sólově vystupoval s mnoha orchestry (SOČR, FOK, PKF, FBM-Zlín, FHK, ČB, Olomouc, ad.)

S Petrem jsme čtenářům StyleNew.cz  přinesli rozhovor v roce 2018, ovšem čas letí, tak přidáváme pár zbrusu nových otázek. 

Jakou změnou prošel Petr Špaček od studenta z New England Conservatory v Bostonu k dnešnímu Petru Špačkovi, který právě prožívá "kristovská" léta?

Těch změn je určitě celá řada. Určitě jsem od té doby ztratil hodně vlasů (smích). Našel jsem si, co mě v životě baví, našel jsem i skvělou manželku. Musel jsem se naučit hodně se krotit - vždycky jsem byl horká hlava a potřeboval nápady realizovat okamžitě, k tomu jsem ale často míval velké sny, ale při představě je realizovat jsem býval paralizován strachem, že to nemůže vyjít a tak jsem je často potlačil. V poslední době mi však pomáhá jeden citát: “když si to dokážeš představit, tak toho můžeš dosáhnout”. A tak jsem se začal učit vykračovat z komfortní zóny a chodit do nových věcí s velkou odvahou a vírou, krůček po krůčku a teď když mě přepadne strach, tak rychle udělám něco pro to, aby se věci pohnuli zase o kousek dopředu a strach si může dát odchod. Pokud jde o hraní, tak věřím, že jsem si našel našel svůj styl, našel jsem, co mě baví a přestal jsem se bát a začal si užívat vystupování i veškerou práci, co je za tím. 

 Jste svým založením vizionář, a to je pro nápady na koncerty a další aktivity v oblasti klasické hudby rozhodně velmi podstatný přínos. Stále Vás to těší a je koncert v Rudolfinu vizionářský projekt?

Sólový koncert v Rudolfinu je především naprostá šílenost (smích). Je to jeden z těch snů, kterým se můžete nechat paralizovat nebo se rozhodnete vykročit, odříznout si zadní vrátka - tedy spustit oficiálně předprodej, začít cvičit s kapelou a pak se jen modlíte, abyste neskončili s hypotékou na krku, když se prodá málo lístků (smích). Ale když se to povede, tak je co slavit. Už dvakrát jsem takto bláznivě skočil do turné, které jsem organizoval pro Prague Cello Quartet a díky tomu, že se vše vyprodalo - dohromady 19 velkých koncertů, tak jsme dostali hned několik nabídek na zastupování od agentur. 

Co se týče pak programu samotného koncertu, tak tam nechci zatím moc prozrazovat, ale určitě to nebude tradiční koncert, na který jsme na klasické sceně zvyklí. 

Dá se říci, že sólová umělecká dráha je vykročením ze zóny určitého pohodlí do zóny rizika. Pro takový krok jste se rozhodl a tak se nabízí otázka, zda pro něj máte patřičnou podporu, máte-li vůbec nějakou? 

Určitě to je vykročení do zóny rizika. Dříve obecně byli lidé k mým projektům a nápadům zezačátku trochu skeptičtí a říkali mi mnoho důvodů, proč něco nejde. Já jsem extrém na druhou stranu, já stále hledám jen způsoby, jak věci dělat a těch rizik si všímám až nastanou problémy, které se musí vyřešit. Pak, až se věci trochu rozjedou, tak tomu začínají fandit i oni, protože začínají vidět, to co já si v hlavě představuji už od začátku. Na to znám taky krásný citát “prosíme ty, kteří říkají, že něco nejde, aby nezdržovali ty, kteří už to dělají”. 

Musím ale dodat, že v poslední době trávím hodně času s mými kamarády, kteří mají také velké sny a nic jim nepřipadá nemožné a to je velmi povzbuzující.

Zde je odkaz na online předprodej https://www.ticketportal.cz/event/PETR-SPACEK-band a promo video: https://www.youtube.com/watch?v=hZkRMf9GqjM

 Text: Zuzana Rožková

 Foto: Dagmar Hájková a Radovan Šubín

Fotogalerie