Pantomima Radima Vizváryho zpět ve Švandově divadle

Od konce loňského roku se mají návštěvníci Švandova divadla možnost po delší době opět ponořit do světa tradiční i moderní pantomimy, vrátila se sem totiž oceňovaná inscenace Radima Vizváryho – Sólo.

Dílo, za které tento přední představitel nonverbálního divadla získal před několika lety Cenu Thálie, neztrácí nic ze své přitažlivosti, jak naznačují i první vyprodané reprízy. Na smíchovské scéně vystupuje přibližně jednou měsíčně, nejbližší repríza je 18. března.

Inscenace s prostým názvem Sólo je nejen přehlídkou interpretačního mistrovství Radima Vizváryho. Diváky zároveň seznamuje s různými podobami pantomimy od počátků tohoto žánru až po současnost. „Sólo jsem vytvořil jako procházku od romantické pantomimy k dnešku, jako jakousi encyklopedii stylů, ale ne s úmyslem diváky poučovat. Snažím se jim ukázat bohatství pantomimy a předat jim svou vlastní lásku k ní. Snad si mohou i díky této inscenaci udělat představu, co všechno dnes může pantomima obsáhnout a nabídnout, jak daleko se posunula od té zažité představy mima v pruhovaném tričku, který tahá neviditelné lano,“ uvažuje Radim Vizváry nad inscenací dnes. V Sólu se diváci setkávají s reminiscencí na českého rodáka a „největšího z Pierotů“ Jeana Gaspara Debureaua, která nese ještě elegantní pečeť barokní taneční formy, s imaginární pantomimou 20. století z odkazu Marcela Marceaua nebo Ladislava Fialky, některé etudy pak vznikaly pod vedením Borise Hybnera, jehož žákem a přímým pokračovatelem Radim Vizváry je. Nechybí prvky grotesky a klaunérie, ale ani moderní technika pantomimy zapojující celé performerovo tělo, tzv. mime corporeal, stejně jako inspirace japonským tancem butó. I tradičním vzorům vdechl Vizváry v Sólu moderní pohybový výraz a s chirurgickou přesností dávkuje divákům už šest let hluboké dojetí i nezadržitelný smích.

„Pantomima, respektive mimické divadlo, umí oslovit i tou nejnáročnější formou, jestliže se jí chopí umělec, který svému oboru věří. Vizváry je bezpochyby největší osobnost soudobého mimického divadla, která obsáhne jak jeho současnost, tak i jeho klasický odkaz,“ napsala o inscenaci Sólo teatroložka Ladislava Petišková.

Radim Vizváry se Sólem odehrál víc než 100 repríz v desítkách českých divadel i na mnoha zahraničních festivalech, například v Izraeli nebo až na Kapverdách, představil je také na festivalu v Japonsku. Po covidové pauze se na sklonku loňského roku vrátil se svou sólovou tvorbou do Švandova divadla. Mezitím vytvořil celou řadu dalších inscenací, ať už autorských projektů nebo režií a choreografií. Ve svých sólových projektech i koprodukcích s různými soubory hledá pro pantomimu nová nosná témata, která mohou oslovit a dotknout se současného diváka, a také nové možnosti propojení techniky mimu s jinými žánry. Pantomimu se mu již úspěšně podařilo spojit s iluzionistikou, s novým cirkusem a akrobacií, objektovým divadlem a v neposlední řadě také s novými technologiemi a multimédii, jak dokládá jeho současná tvorba v pozici uměleckého šéfa Laterny magiky v Národním divadle. Stále také vyučuje techniku mimu na katedře nonverbálního divadla HAMU, a to podle vlastní metodiky, kterou během let vytvořil, a je dramaturgem festivalů Mime Fest a Komedianti v ulicích.

„Propojování pantomimy s dalšími styly jsem nyní v autorské tvorbě trochu opustil a snažím se jít zpátky k ryzím kořenům,“ říká ke své aktuální sólové práci. „Naopak je teď pro mě výzvou minimalismus, postavit představení jen na lidském faktoru, bez zbytečných a velkolepých uměleckých prostředků. Vrátit se k podstatě.“

Radim Vizváry - mim, autor, režisér, choreograf a pedagog.

Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě. Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl doktorského titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr za herecký výkon v představení Sólo. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Chaj-kchou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA. Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení, jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe. Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře Komedianti v ulicích. Spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, např. NDT/Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a dalšími. Je pedagogem katedry nonverbálního divadla na pražské HAMU. V Národním divadle v Praze vytvořil choreografie k inscenacím Z mrtvého domu, Juliette (Snář), Sen čarovné noci, Billy Budd a režii operní grotesky Poprask v opeře nebo opery Láska ke třem pomerančům. Od ledna 2021 je uměleckým šéfem Laterny magiky, pro kterou režíroval inscenace Zázrak (s)tvoření a Krajina těla a je spoluautorem a interpretem inscenace Robot Radius.

Fotografie: David Konečný a Vojtěch Brtnický

Fotogalerie