26.04.2024 má svátek: Oto
Přistihneme při činu rozmanité zvířecí predátory. Budeme putovat po Irsku i posvátných řekách. Vydáme se na cestu časoprostorem. Odhalíme tajemství Pentagonu i záhadu Máří Magdaleny. A spoustu dalších zajímavostí nabízí Prima ZOOM.
7. 12. 18.00 – Přistiženi při činu (Lvi proti krokodýlům)
Lvi loví ve skupině a k ulovení až čtyřnásobně větší kořisti musejí spolupracovat, ale turisté v Africe natočili lvici, která se pustila do lovu zraněného buvola sama. Asi by lvice měla štěstí, kdyby ji nezahnal slon. Krokodýl je zase nejlepší sladkovodní predátor, a lvi naopak vládnou na souši. Jen zřídka se střetnou, ale když např. krokodýli pojídají mrtvého hrocha, lvi chtějí svůj oběd také a lvice jsou tak dravé, že se pustí i do boje. Jak takový souboj a mnoho jiných dopadne – uvidíte v dnešním dílu.
8. 12. 19.00 a 19.30 – Irské putování Jamese Nesbitta (1. a 2. díl)
Herec James Nesbitt, který se objevil jako trpaslík Bofur v trilogii Hobit, představuje zbrusu nový dokumentární seriál o krásách své rodné země. Irsko proslulo díky hrbolaté vulkanické krajině, rozlehlým jezerům, starodávným tradicím a jedinečnému šarmu i půvabu místních obyvatel. James zažívá během šesti epizod velkolepé dobrodružství v divoké irské přírodě. Prolézá a prozkoumává nejzajímavější kouty vlastní domoviny a osobně seznamuje diváky s irským způsobem života, typickou kulturou, bouřlivými dějinami i zajímavými lidmi. Přitom navštěvuje místa, která mu dávno přirostla k srdci.
11. 12. 18.00 – Vetřelci dávnověku VI (Cestování časoprostorem)
V tomto dílu bude řeč o cestovních portálech, které dovolují mimozemšťanům cestovat skrz vesmír. Jde o cestování zkratkami a podle všeho, některé z těchto hvězdných bran měly vchod i na naší planetě. Odborníci uvádějí příklady z minulosti, kam patří Pamukkale a tzv. Brána do pekla, která se tam nachází. Tehdejší lidé věřili tomu, že se tímto vchodem dostanou do podsvětí, ale co když podsvětí byl ve skutečnosti jen jiný svět někde ve vesmíru. Kněží tvrdili, že cokoli se k bráně přiblíží, tak zemře. To mohla být odstrašovací taktika, aby lidé nenalezli mimozemskou technologii. Jako další příklad je uvedeno Machu Picchu a jeho Chrám tří oken, které také mohly být takovými cestovatelskými portály pro mimozemšťany. Tyto teorie podpořil Einstein, když přišel s teorií relativity a s tím, že červí díry jsou vlastně zkratky pro cestování skrz vesmír. Pokud by tedy někdo ovládal umění vytvoření červí díry, mohl skutečně cestovat tam a zpátky. Nálezy o takovém cestování najdeme i v Mexiku, na nalezišti Casas Grandes měli podle pověstí žít podivní lidé, jejichž popis by odpovídal mimozemšťanům. Naleziště je velmi odlišné od ostatních v okolí. Mohlo tedy jít o město mimozemšťanů, kteří se tam dopravovali skrz červí díru? Červí díry se prý nacházejí na naší planetě i v současné době, vědci mluví o Sargasovém moři a jezeru Michigan. Na obou těchto místech docházelo a stále dochází k podivným zmizením lodí i letadel. Vyprávějí se nejrůznější příběhy, ze kterých běhá mráz po zádech. Může tedy za zmizení lodí, letadel a posádek červí díra, kterou jsme zatím neodhalili?
11. 12. 19.00 – Kniha tajemství Ameriky I (Pentagon)
Pentagon, jehož pětihranná budova stojí na západním břehu řeky Potomac ve Washingtonu D.C., střeží bezpečnost celých Spojených států, je srdcem vojenské rozvědky a špičkou obranného systému země. Rozkládá se na ploše více než 560 000 m2. Někdy se mu říká také „hádankový palác“, protože je v něm více než 28 km chodeb. Přesto je spojení mezi jednotlivými místy budovy velmi rychlé. Nepřetržitě 24 hodin denně tu po celý rok pracuje na 23 000 zaměstnanců, majících k dispozici prodejny, občerstvení, nemocnici, knihovnu i vlastní pořádkové jednotky. Budova má pět stran, pět pater a tvoří ji pět soustředných kruhů. Původně měla sloužit jen dočasně, avšak po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 a po vstupu USA do války se její stavba, která začala 11. září 1941, urychlila. Pracovalo tu v té době až 15 000 dělníků. Nakonec byl Pentagon postaven za 16 měsíců. Kromě Pentagonu existují i další zabezpečené základny, jejichž umístění je ale tajné. V této souvislosti se hovoří zejména o jeskyni v Pensylvánii, poskytující současně úkryt před jaderným útokem pro vedení země.
11. 12. 20.00 – Příběh lovců velryb – 1. část
Během 20. století lovci velryb zabili v okolí Antarktidy jeden a půl milionů velryb. Největší zvířata, která kdy žila na naší planetě, se kvůli tomu dostala na pokraj vyhynutí. Evropští velrybáři zamířili na jih a pokračovali v lovu až do 60. let. Příběh lovců velryb vypráví o málo známých skutečnostech vybíjení jednoho zvířecího druhu na okraji světa. Kamery tohoto dokumentárního filmu zamířily na ostrov Jižní Georgia na Antarktidě, kde ještě před padesáti lety bylo centrum všech velrybářů. Dnes si ho vzala zpátky příroda. Tuleni a tučňáci tady našli útočiště, protože člověk na ostrov díky zchátralým a polo zříceným domům i nebezpečí otravy toxickým azbestem jednoduše nesmí. Historik Adam Nicolson má jedinou šanci prozkoumat největší centrum lovců velryb na světě.
12. 12. 19.00 – Historická Akta X (Záhada Máří Magdaleny)
Máří Magdalena byla nejdříve církví označena za prostitutku, ale později byla očištěna. Spisovatelka Margaret Starbirdová je přesvědčena, že Ježíš byl ženatý, a pátrá po důkazech ve Francii. Margaret pátrá v jižní Francii, kde žila tzv. sekta Katarů. Ta se tajně uchovala až dodnes. Margaret se zúčastní jejich obřadu. Kniha, ze které biskup předčítá, může dát indicie ke vztahu Ježíše a Máří Magdaleny. Margaret kvůli této knize volá do Izraele svému příteli, profesoru historie. V knize se píše, že Ježíš někoho líbal na ústa. Někteří vědci se domnívají, že to byla Máří Magdalena. Tato slova pocházejí z gnostických evangelií, která nejsou součástí bible. Evangelia v Bibli byla oficiálně sepsána až ve čtvrtém století. Gnostická evangelia byla zavržena. Margaret poté pátrá v Maseille, kam měla Máří Magdalena utéct ze Svaté země. Margaret tam najde vytesanou Máří Magdalenu v kamenné stěně. Magdalena má břicho, jako kdyby byla těhotná. Další stopa je prý v obraze Leonarda da Vinci. Poté Margaret zkoumá dávnou tapiserii a následně navštíví starou jeskyni a kapli, kde jsou dominikánští mniši. Prý tam mají i její holenní kost. Magdalena se podle mnichů dostala do Saintes-Maries-de-la-Mer. Jeden text z devátého století píše o Máří Magdaleně a svatém grálu, což podle Margaret znamená královská krev. To ovšem popírá další odborník, jelikož k tomuto významovému posunu došlo až v novověku. Margaret je ale přesvědčena, že Magdalena byla Ježíšovou ženou a měla děti.
13. 12. 20.00 – Putování po posvátných řekách (Ganga)
Simon Reeves se v tomto dílu vydává po řece Ganga. Ganga vzniká spojením dvou řek v Himálaji. Simon se setkává se svatým muže, který dává požehnání poutníkům. Ten tvrdí, že získává z řeky energii. Ganga klesá z Himálaje velmi strmě. Simon pak jede Gangu na raftech. To je ta dobrodružná a zábavná stránka řeky. Už to není jen náboženská modla. Simon se ptá místního guru, proč je Ganga posvátná. On mu říká, že ho řeka dobíjí energií, jako se musí dobít mobilní telefon. Simon poté cestuje do posvátného města Haridvár. Tam se zúčastní rituálu a obětuje řece květiny a oheň. Poté se v řece vykoupe, aby smyl své hříchy. Pak jede do města Kanpur, a to je jedno z nejznečištěnějších měst Indie. Na řece je to velmi znát. Přesto i tam se lidé z náboženských důvodů v řece koupou. Krávy jsou v Indii posvátné. Přesto Indie zpracovává hovězí maso. Mnoho z nich je z nezákonného obchodu s posvátnými krávami. Ve městě Varanasi se zúčastní obřadu u břehu Gangy, kde se spalují těla zesnulých. Dále se dostává do indického státu Bihár, který je nejchudší z celé Indie. Ve městě Patna je socha hráče kriketu, kterého místní uctívají a staví mu i chrám. Následně se jde Simon podívat na Farackou hráz. V tomto místě se řeka větví. Jedno rameno vede do Bangladéše. Druhé jde až do Kalkaty. Indie tak ovládá kohoutky Gangy. Simonova pouť končí u ostrova Sagar, kde se řeka vlévá do moře. I tam jsou poutníci. Simonovi se cesta líbila, ale je znepokojen tím, že svatá řeka je tak znečištěná.
