27.07.2024 má svátek: Věroslav
Výstava Mucha, rodinná sbírka vypráví unikátní příběh celosvětově uznávaného umělce Alfonse Muchy. Prostřednictvím pečlivě vybraných děl mapuje nejdůležitější etapy jeho života.
Na výstavě jsou vidět malby, sochy, fotografie a šperky a dobový desing z rodinné sbírky a některé originály jsou veřejnosti představeny úplně poprvé.
Architektonického ztvárnění výstavy v prostorách Valdštejnské jízdárny se zhostila světoznámá česká architektka Eva Jiřičná.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Alfons Mucha, rodák z moravských Ivančic byl bezesporu zjevením na světové výtvarné scéně na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Na pražskou Akademii se nedostal a tak nastoupil jako písař u ivančického soudu. Tam ale dlouho nevydržel, tři roky pracoval jako malíř výtvarných dekorací ve Vídni, dva roky studoval za podpory hraběte Khuen-Belassim na mnichovské Akademii umění a v roce 1887 odešel do Paříže. Zásadní zlom v jeho kariéře nastal, když si u něj objednala plakát nejslavnější dáma francouzských divadelních prken Sarah Bernhardt. Takřka přes noc se dosud neznámý malíř z Čech stal světově uznávaným umělcem. Muchův styl ovlivnil výtvarné umění té doby a dal základ tzv. art noveau (novému umění). Mucha exceloval nejen v grafice a malování, ale proslavil se také jako návrhář klenotů, skla, nábytku, divadelních kulis a kostýmů. Přestože mělo jeho jméno ve světě veliké renomé, vrátil se do vlasti, aby uskutečnil svůj umělecký sen – Slovanskou epopej. Alfons Mucha je také autorem výzdoby Primátorského salónku v pražském Obecním domě a návrhu barevného okna pro katedrálu sv. Víta. Po vzniku republiky v roce 1918 navrhoval bankovky, státní znak a první známky. Čtyři měsíce poté, co nacistická vojska obsadila Čechy a Moravu byl vyslýchán na gestapu. Byl sice propuštěn, ale jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat. Zemřel 14. července 1939 a je pohřben na Vyšehradě.
Život a dílo v datech
1860 Narozen 24.7. v Ivančicích na jižní Moravě
1879 Odchází do Vídně jako malíř divadelních dekorací
1887 Odchází do Paříže studovat na Akademii Julian
1894 Navrhuje svůj první plakát pro Sarah Bernhardt
1899 Je pověřen vládou účastnit se příští rok výstavy v Paříži
1906 Odjíždí do Ameriky, kde vyučuje a maluje řadu portrétů
1910 Vrací se do Prahy, aby pracoval na Slovanské epopeji
1928 Cyklus Slovanská epopej je oficiálně předán lidu
1939 14.7. umírá na zápal plic
Osudová žena Sarah Bernhardt
Setkání s nejslavnější herečkou té doby bylo pro Muchu vpravdě osudové. Plakát, na němž zobrazil Sarah Bernhardt v roli Gismondy, vzbudil senzaci. Tiskař, vyděšený jeho nekonvenční podobou, se obával přijmout Muchův nákres, ale kvůli časové tísni mu nic jiného nezbylo. Sarah Bernhardt ovšem byla nadšená. Její plakáty byly dosud fádní a nezajímavé a Mucha najednou vytvořil dílo, které bylo na úrovni jejího umění. Poprvé někdo zachytil nejen její vnější podobu, ale i její duši a kouzlo, které dokázala vytvořit ve chvíli, kdy vstoupila na jeviště. Plakát nejenže přežil vcelku průměrnou hru, ale přežila v něm i legenga Sarah Bernhardt. Dík prvnímu plakátu následovala smlouva na šest let, kterou si herečka Muchu zavázala. Nevztahovala se však pouze na plakáty, ale i na návrhy výpravy, kostýmů a také na spolupráci s režií. Když v roce 1896 uvedla znovu Dámu s kaméliemi, rozhodla se pro novou, na tehdejší dobu odvážnou dekoraci a celé představení řešila společně s Muchou. Jeho výtvarná podoba ovlivnila posléze i tehdejší módu.
Vlastenecká epopej
Myšlenka vytvořit dílo, jímž by se nesmazatelně zapsal do historie, provázela Muchu léta. Tak vznikla Slovanská epopej, cyklus monumentálních pláten inspirovaných dějinami Slovanů. Roku 1904 odjel do Ameriky, aby získal na její uskutečnění finanční prostředky. Do Prahy se vrátil v roce 1910 a zbytek života zasvětil tvorbě epické série dvaceti obrazů. Pro nezvykle velké dílo potřeboval přiměřeně velké prostory, které nakonec nalezl na zámku Zbiroh, v rozsáhlém sále, který nechal přestavět na ateliér s prosklenou střechou. Slovanská epopej vznikala za Rakouska Uherska, kdy se český národ cítil ujařmený německou nadvládou. Když byla dokončena, byla už deset let Československá republika svobodným státem.
Text: Zuzana Ptáčková
Fotografie: Dagmar Hájková
