27.07.2024 má svátek: Věroslav
Super-zrno, super-potravina a zázračné zrno, to jsou některá z přídavných jmen často používaná k popisu prosa, jedné z nejstarších potravin lidstvu známou a pravděpodobně první obilninou používanou v domácnostech. Valné shromáždění OSN prohlásilo rok 2023 Mezinárodním rokem prosa. Už několik starověkých indických knih odkazuje na proso a jeho stopy byly nalezeny i v archeologických nalezištích Harappa a Mohenjo-daro. Po mnoho let byly jáhly součástí každodenního jídelníčku. Dnes si indičtí farmáři stále více uvědomují, že pěstování prosa vyžaduje méně vkladů s větší ekonomickou výnosností a potenciál, zejména v drsných a suchých podmínkách. Chytré jídlo - Proso je důležitou základní obilninou milionů malých pěstitelů na suché půdě, jako jsou například zemědělci v Asii a subsaharské Africe. Říká se jim také nutri-cereálie nebo suchozemské obilniny a zahrnují čirok (jowar), perlové jáhly (bajra), prstové jáhly (ragi), liščí jáhly (kangni), proso jáhly (chena), jáhly chlévské (samvatke chawal) a jáhly kodo (kodon). Vykazují vysoké nutriční hodnoty. Jáhly jsou také označovány jako „chytré potraviny“, které jsou dobré pro spotřebitele, planetu a zemědělce. Například prstové proso má trojnásobné množství vápníku než mléko a většina prosa má velmi vysoké hladiny železa a zinku, nízký glykemický index, vysoký obsah bílkovin a vlákniny a neobsahují lepek. Proso může také přispět k řešení některých z největších globálních problémů, jako je špatná strava (podvýživa až obezita), problémy životního prostředí (změny klimatu, nedostatek vody a zhoršování životního prostředí) a chudobě. Má nízkou uhlíkovou stopu a schopnost přežít a růst v teplém klimatu s velmi malým množstvím vody. Jsou klimaticky inteligentní s nízkým rizikem pro zemědělce ve srovnání s rýží a pšenicí, což jsou plodiny, které potřebují vyšší množství vody a hnojiv.
Snadné pěstování. Tolerantní vůči suchu a vysokým teplotám a dalším rozmarům změny klimatu, se proso většinou pěstuje na půdě s nízkou úrodností v horských, kmenových a dešťových oblastech Indie jako jsou Andhra Pradesh, Chhattisgarh, Gujarat, Haryana, Madhya Pradesh, Uríša, Rádžasthán, Maháráštra, Karnátaka, Uttarpradéš, Tamil Nadu, Telangana. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství je celosvětová produkce prosa asi 90 milionů tun, z toho podíl Indie je asi 19 milionů tun. Přesto je však produktivita prosa velmi nízká. Proto indické a mezinárodní organizace pracují na zvýšení úrody pomocí multidisciplinárních přístupů.
Mise jáhly. Indická národní nutriční mise, POSHAN Abhiyaan také doporučil vládám států, aby zahrnuly proso do veřejných distribučních kanálů, jako jsou služby pro integrovaný rozvoj dítěte, polední stravování atd. Zatímco vláda a výzkumné organizace pracují na vyšší produktivitě prosa, odborníci na výživu a kuchaři vytváří z jáhel jedinečná jídla, pořádají akce s cílem ukázat jednoduché způsoby vaření jáhel, snadné recepty na chutné jáhly a šíří informace o jejich nutričních výhodách a vlastnostech šetrných k životnímu prostředí – jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.
Prof. Rajeev K Varshney je ředitel výzkumného programu v International Institut pro výzkum plodin pro polosuché tropy (ICRISAT), Hyderabad, Indie a mimořádným profesorem Food Futures Institute, Murdoch University.
Text: Jitka Novotná
Fotografie: Pixabay- Stockphoto
