19.04.2024 má svátek: Rostislav
Těšte se na krásy Yellowstonského parku, boj s ohněm, pravdu o Buchenwaldu, zajímavosti ze zvířecí říše, pikantnosti historie, další odhalení o Titaniku a další parády na Prima ZOOM.
13. 7. 21.00 – Záhada Yellowstonského parku
Kam se poděli losi? Na tajuplnou záhadu Yellowstonského parku zkouší odpovědět stejnojmenný dokument. Zatímco dříve se v místních údolích objevovaly desetitisíce kusů, v dnešní době jich každoročně dorazí čím dál méně. Tři odborníci ve svém oboru proto vyrazili na průzkumnou výpravu, která má odhalit důvod nečekaného úbytku losů: biolog zaměřený na losy, expert na medvědy grizzly a specialista na nechvalně proslulou rybu známou jako siven obrovský, která je v Yellowstonu invazivním druhem. Díky nejmodernějším metodám se jim podaří zjistit dosud neznámé vazby mezi medvědy grizzly, siveny a losy, a díky tomu o to víc ocení komplikovanou krásu jednoho z nejslavnějších národních parků Severní Ameriky.
13. 7. 23.00 – Detroit v plamenech
Engine Company 50 je chudý hasičský sbor, který se potýká s požáry po celém Detroitu. Nikde v Americe neexistují hasiči, kteří by byli tak vytížení a kteří by tolik potřebovali „píchnout“ jako oni. Populace Detroitu klesla na polovinu a po těch, co město opustili, zůstalo 80 tisíc opuštěných domů. Žháři mají posvícení a během jediného dne založí až třicet požárů. Kriticky zoufalou situaci a doslova žhavou atmosféru boje s ohněm v ulicích poloprázdného velkoměsta zachycuje dokumentární film Detroit v plamenech. Díky kameře, která se vrhá do akce stejně neohroženě jako hrdinové, v jejichž stopách kráčí, to zažijete z první ruky.
14. 7. 21.00 – Buchenwald: Mýtus a realita
Po osvobození Buchenwaldu obletěly svět obrázky dětí, které přežily věznění v nacistickém koncentračním táboře. Bylo jich více než 900. Mnohé z nich neměly ani 14 let. Staly se vzácnou výjimkou vražedného systému koncentračních táborů. Tyto děti přežily jedině díky tomu, že je někdo za ploty tábora Buchenwald chránil před zvůlí a terorem vojáků jednotek SS. Někdo, kdo měl vysoké postavení, moc a autoritu. Jenže kdo to byl?
14. 7. 22.00 – Územní válka: Lvi a hroši
V údolí Luangwa v africké Zambii se odehrává dramatický střet mezi lvy a hrochy, kteří se snaží přežít období sucha. Když rychle vysychající řeka přinutí oba druhy sdílet jedno teritorium, jinak nevšímavá zvířata se v zoufalé územní válce obrátí proti sobě. Dvě věčně hladová lvíčata vyrůstající v blízkosti agresivních hochů se ocitají ve zvlášť nebezpečném světě.
14. 7. 23.00 – Mamba černá: Polibek smrti
Na jaře se mamba černá probouzí ze zimního spánku a každému, komu zkříží cestu, se strachy sevře srdce. Teplá pobřežní oblast KwaZulu-Natal v Jihoafrické republice je pro mambu ideálním bydlištěm. Proto se jí přezdívá Údolí mamb. Hadům se zamlouvají teplá temná místa a takových je v lidských obydlích víc než dost. Uštknutí může mít až stoprocentní pravděpodobnost úmrtí. Přesto je mamba fascinujícím hadem a tento film z bezprostřední blízkosti zachycuje, jak tento had loví, soupeří o družku nebo jak se páří. Nechybí ani dramatické rekonstrukce a nepředvídatelné důsledky lidských setkání s nejjedovatějším hadem Afriky.
15. 7. 21.00 – Odkrývání Titanicu
Dokumentární film Odkrývání Titanicu odhaluje nejslavnější vrak v dějinách v takové podobě, v jaké jsme ho dosud neviděli. Není to jenom další zfilmované potopení do hlubin k troskám legendární lodi jako obvykle. Díky předešlému rozsáhlému mapování a digitálním animacím je snímek nejpropracovanějším a nejnapínavějším pohledem na tento vrak, jaký dosud vznikl.
15. 7. 23.00 – Lovci záhad III (Tajemná města Inků)
V roce 1911 objevil Američan Hiram Bingham incké město Machu Picchu. V roce1909 studoval obchodní cesty v Peru. Místní mu ukázali zříceninu Inků. Bingham se zaměřil na to, co Inkové dělali po vpádu Španělů. Zkoumal, jak mladý císař Inků Manko vedl v roce 1536 svůj lid z hlavního města Cuzco. Manko vybudoval nové hlavní město Vitcos 3000 metrů nad mořem v hornaté oblasti. Španělé ale Inkům byli v patách. Inkové pak sestoupili do Amazonie a tam postavili nové hlavní město s názvem Vilcabamba. Tam svedli Inkové svůj poslední boj. Bingham se snažil zjistit, kde by Vilcabamba mohla být. Ve spisech stálo, že ležel dva dny chůze od města Vitcos. Ale Bingham netušil ani to, kde leží Vitcos. Vitcos měl ležet mezi Cuzcem a Vilcabambou. Bingham se rozhodl město objevit. Bingham potřeboval šest členů expedice a oslovil své bývalé spolužáky. Bingham po cestě potkal místního obyvatele a ten mu řekl, že zná cestu k ruinám. Podle Binghama ale v této oblasti neměli být. Přesto se na ně vydal podívat. Vylezl na vysokou horu jménem Machu Picchu a tam uviděl ohromující starobylé incké město. Nechápal ale, kde se tam vzalo a jaký mělo toto až posvátné místo význam. Našel tam také nápis se jménem Lizaraga a rok 1902. Místní indián řekl Binghamovi, že Lizaraga je objevitel Machu Picchu. Bingham zjistil, že je to místní rolník, a tak se přestal obávat, že by se nestal objevitelem na akademické půdě. Patnáct dní po návštěvě ruin Machu Picchu narazil na bílou skálu, která podle spisů měla být nedaleko hlavního města Vitcos. Bingham objevil i Vitcos. Poté šel hledat Vilcabambu. Bingham našel i toto poslední útočiště Inků. Bingham ale poznal rozdíl v kamenické práci. Machu Picchu bylo dokonalejší. Bingham tak přemýšlel o tom, že to možná není Vilcabamba. Bingham uvažoval o tom, že Vilcabamba může být Machu Picchu. V roce 1912 se Bingham do Peru vrací. Tentokrát se zaměřil na Machu Picchu. Nasbíral mnoho materiálu a noviny tomu věnovaly hodně pozornosti. Především National Geographic. Konečně bylo přijato, že Machu Picchu je Vilcabamba. Dnešní vědci jsou přesvědčeni, že ruiny na Espiritu Bamba jsou opravdu ruiny Vilcabamby. Pokud tedy Machu Picchu nebylo posledním útočištěm, co to tedy bylo? Vědci se domnívají, že to bylo královské sídlo Inků, postavené ještě před příjezdem Španělů.
16. 7. 22.00 – Římské impérium: Zeď proti barbarům
Před dvěma tisíci lety pokrývaly téměř celou Evropu silně opevněné hranice. Dobře vyzbrojené válečné lodě uzavíraly ústí řek Dunaj a Rýn. Dřevěné palisády, hliněné valy, vyhloubené příkopy a čtyřmetrové zdi střežené pevnostmi běžely napříč celou Germánií a oddělovaly Římskou říši od divokých barbarských nájezdníků. Opevnění se táhlo od severní Británie až k Černému moři. Čeho se obávali mocní Římané?
17. 7. 20.00 – Na tandemu dvěma kontinenty
Dominic Gill podnikl něco nevídaného, aby získal nové přátele. Vyjel na tandemu bez spolujezdce z divokého severního pobřeží Aljašky a zastavil se až na nejjižnějším výběžku Jižní Ameriky. A to proto, aby cestou mohl brát „stopaře“, kteří by mu o sobě něco řekli. Cesta dlouhá 30 tisíc mil mu zabrala dva roky. Vedla nejen napříč dvěma kontinenty, ale i rozmanitou krajinou zabydlenou různorodými lidmi. Dominic projel všechno – od zářivého Hollywoodu až po nebezpečnou zemi nikoho mezi Panamou a Kolumbií. O své zážitky se podělil s rolníky, policisty, tuláky, starosty i osudově půvabnými ženami – zkrátka s každým, koho se mu podařilo přesvědčit, aby s ním šlapal kousek dál.
17. 7. 23.00 – Sport očima vědy II (3. díl)
Skupina vědců si v opuštěném leteckém hangáru vybudovala svou vlastní laboratoř, ve které testuje fyzikální příčiny různých momentů z oblasti sportu za účasti několika slavných sportovců. V další epizodě se vědecký tým zabývá hned několika zajímavými pokusy. Nejprve se pokusí otestovat obratnost a schopnosti útočníka amerického fotbalu Rudiho Johnsona, jehož úkolem je udržet si míč při průběhu obranou sestavenou ze zápasníků bojových umění. Jakkoli zápasníci útočí na míč velkou silou, podaří se Rudimu míč díky vyzkoušenému grifu udržet. Vědci se spolu s golfistou Padraigem Harringtonem pokusí vyzkoušet účinnost golfového stylu Adama Sandlera z filmu Rivalové, ve kterém Sandler míčky odpaloval v rozběhu. Harrington po několika pokusech skutečně potvrdí, že rozběh dodává jeho odpalu větší rychlost a tím odpálí míček do větší dálky. Při dalším testu vědci porovnávají sílu skusu do lidského ucha člověkem a psem. Výsledek měření ukáže, že pes sice dokáže skousnout větší silou, než Mike Tyson ukousl soupeři část ucha, ale zároveň výsledky ukážou, že při maximálním nasazení by Tyson dokázal skousnout větší silou než pes. Při posledním testu je porovnávána rychlost rukou u profesionálního basketbalisty a bubeníka kapely Guns N' Roses. Test prokáže, že basketbalistova ruka zvládne o 2 údery za sekundu víc.
