HELENA FUCHSOVÁ-SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST Terezy Herz Pokorné

HELENA FUCHSOVÁ-ČESKÁ SPORTOV-NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY V BĚHU NA 400 A 800M

HELENA FUCHSOVÁ-ČESKÁ SPORTOVKYNĚ-ATLETKA,BĚŽKYNĚ

NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY V BĚHU NA 400 A 800M

                                       Srdeční záležitost ------- Terezy Herz Pokorné

                      

 

 

HELENA FUCHSOVÁ  -     ČAS NEEXISTUJE

 

 

 

Sport...... něco pro mě tak vzdáleného a běh je ještě trochu dál.

Tedy byl přesně do doby, než jsem poznala vás, ženu, které se přezdívá vítr. 

Jistě je mnoho tramvají, které jsem v mládí dobíhala v zoufalé snaze nepřijít pozdě do školy. Ne nebyla jsem třídní šprt.  Studoval jsem baletní konzervatoř s radostí, láskou a nadějí, že si jednou na prknech, která znamenají svět, zatančím krásné role. Povedlo se, tedy alespoň na chvilku profesního života, který je tak omezen časem.  Někteří filosofové praví, že čas neexistuje. Nevím, ale vím, že vy už jako dívka školou povinná, jste běhala s časem o závod. Ne někde na juniorských závodech, jak by se dalo čekat u budoucí více mistryně Evropy i světa, ale po loukách, lesích, cestách i městských ulicích. Doručovala jste lidem poštu. Plnila jste si sen. 

Dětský sen o pošťačce, která nosí lidem balíčky a hezké zprávy. Rychle a s úsměvem, to k vám patřilo již tenkrát. Byla jste oblíbená, říkali vám sluníčko. Lidi jste měla ráda už v dobách, kdy se děti ještě stydí před cizími dospělými, v dobách kdy jste neměla ani ponětí o tom, že je jednou budete léčit. Ale tam v běhu vašeho života ještě nejsme. Napřed jste musela mnoho zažít a dokázat sobě i druhým.

Obdivuji vás za to, s jakou rozhodností a důvěrou jdete za svými sny. Jdete, a ony se plní. Někdy sice s malou obměnou, ale podstata zůstává. K cíli jste došla vždy, protože se nevzdáváte, a možná také proto, že hrajete fair play  a nikdy se neztrácíte sama sobě. To je dar, kterého jste si vědoma, i ten se snažíte předat dál.

Něco máme společného. Obě jsme si svůj úspěch vydřely tvrdou fyzickou prací, jen vy jste ve věku, kdy já díky své životní cestě končila, začala sklízet vavříny vítězné. Bylo vám třicet let. Věk, kdy se normálně fyzická kondice láme a začíná ustupovat. U vás to je evidentně jinak, jako ostatně mnohé. Takže vlastně potvrzujete onu teorii, že čas neexistuje.

 

Jako byste si tenkrát, při tom běhání s balíky městem Táborem a jeho okolím, větrala hlavu a nabírala síly do boje se světem, v jakémsi klidu mysli se připravovala na všechny ty školy, které budete studovat v době, kdy ostatní už získávají pocit, že je vše za nimi a pomalu bilancují.  

Ale vraťme se zpět. Dívka, která roznáší poštu v běhu, je dříve či později nápadná. Někdo si Vás musel všimnout. A i když místní vyhlášené pošťácké závody jste vždy nevyhrávala, vaše životní cesta byla dána. 

Začala jste běhat pod dohledem odborníků. Od sportovního oddílu ve městě Táboře přes pražskou Spartu dál, až na stupínky vítězů mistrovství světa i Evropy, a pak účast na Olympiádě, kde páté místo v kategorii, která nebyla Vaší vlastní je obrovským úspěchem. Měla jste tehdy natrénováno, Váš čas mohl být vítězným, ale zranění vás nepustilo na startovní dráhu závodu, který byl v tehdy Vaší doménou. Takže - páté místo z nouze. 

Máte štěstí, umíte zapnout ve chvílích ztrát a nakonec dobíháte do cíle  s uznáním.

Atlet musí znát dokonale vlastní tělo, na startu závodu stojí sám, tak jako ostatně my všichni na startovní čáře vlastního života. Nezvolila jste sport kolektivní , prala jste se sama se sebou. Pomoc přichází pouze z vlastního nitra a počítá se „natrénované“, to co jsme udělali pro sebe pouze  sami. Nejdůležitější je chvíle soustředění, kdy člověk nabírá silu na první krok těsně před tím, než někdo vystřelí, aby zahájil závod. Pak  svět kolem nás mizí, a my víme, že ti opravdu blízcí na nás čekají u cílové pásky. Tohle štěstí jste vy vždy neměla. Mnohokrát v životě jste si musela se vším poradit sama. Víte, jaké to je ocitnout se v cizím městě bez prostředků a střechy nad hlavou. Měsíce jste dokázala žít pouze z deseti korunami na den, přitom spát tři hodiny a zbytek času dělit mezi práci a tréningy. Jedno financovalo druhé a na vás již nezbývalo. Psal se rok 1990 a vaše tělo podávalo výkony, které vás vynesly na stupně vítězů, až pak dostalo ono samo všechny ty vitamíny a správné živiny, které potřebovalo.

Dnes jste uznávaným výživovým poradcem, ne pouze pro špičkové sportovce.

 Důvěru sami v sebe mnozí z nás získávají těžce. Vás ji naučila rychlost, kterou dokázaly běžet vaše nohy.   A vytrvalost a odhodlání překonávat překážky. K těm patří i výsměch kolegů, kterým nepřipadala vaše postava dostatečně atletická, a šance na karieru běžkyně viděli neveliké. Ale vy jste se rozhodla. Vítězné medaile dnes zdobí zdi vašeho masérského studia, které by neexistovalo, kdyby vám jednoho dne z ničeho nic zaměstnavatel nesdělil, že vaše služby již nepotřebuje. Běžecké tretry dosloužily, a vy jste v jedinou chvíli a bez varování, přišla o vše. Možnost výdělku i byt, kde jste žila. Vaše první manželství se chýlilo ke konci stejnou rychlostí. Záchranou sítí vám byli přátelé, vystudovala jste dvě vysoké školy a stala se kondičním trenérem první třídy, masérem a ať chcete či ne, úspěšným léčitelem. 

Objevila jste v sobě dar, kterého s úctou a pokorou využíváte.  Pomáháte druhým, předáváte jim svoji energii bojovníka, svoje zkušenosti a své vědění, které neustále prohlubujete. 

 

Léčení přichází z vlastního nitra.

Jistě, proč vlastně nevěříme nejlepšímu, nejinteligentnějšímu stroji , který kdy na planetě Zemi existoval a existuje? Proč se vlastně k němu chováme  tak  macešsky? Stále se nám na něm něco nelíbí, něco nám vadí.......chceme být hubenější, nebo zase trošku silnější, někdo chce větší zadeček, druhý menší.........větší prsa, menší prsa, jiné nosy, jiný věk jiné kde co.......a pak je tu ještě stres a další dramata.....

Vy nás učíte, vidět se ve vší kráse a využít každičký kousek té nádherné, úžasné energie, kterou v sobě máme. 

Někdo to pochopí a život se mu změní v radost, někdo zůstává smutný, protože to tak, někde ve skrytu duše, chce. Nedá se pomoci všem.

 

Děkuji za ty momenty, kdy roztáhnete své veliké ruce a  proměníte je v Andělská křídla, která léčí nejenom bol tělesný.....

                                                                            

                       

     

    fotografie-Dagmar Hájková                                                                                                                       

Fotogalerie