Je to největší chrámový komplex na světě a symbol Kambodže. Mnozí o něm v úžasu říkají, že je osmým divem světa. Pokud poznáte jeho magickou atmosféru, musíte uznat, že pomyslný titul mu náleží plným právem. Angkor vás dostane. Okouzlí, ohromí a strhne. Angkor Wat vás přinutí přemýšlet.
Chrám, který vystoupil z džungle
Do Kambodže jsme přiletěli z malajské metropole Kuala Lumpur. Už letiště připomínají střet dvou civilizací. Obrovské letiště v Kuale, které pulsuje životem a jeho prostory se valí davy lidí. Naproti tomu malé a nové letišťátko nedaleko kambodžského městečka Siam Reap. Při příletu si můžete zaskočit na toaletu TOI TOI a pak v klidu vyčkat na udělení kambodžského víza. Všichni jsou ale neobyčejně milí. Drobné nedostatky proto s nadhledem přehlížíte.
Kambodža si v historii prošla svým peklem. Krvavá genocida Rudých Khmerů a Pol Potova režimu poslala zemi v jejím rozvoji o století zpět. Přesto si Kambodžané dokázali zachovat úsměv v tváři a jistou míru hrdosti na své království, které je chudé, ale krásné. Angkor Wat je tu jako monumentální zjevení, které dokázalo po staletích vystoupit z džungle. Jeho krása byla znovu objevena až ve 20. století a od té doby se různé světové kulturní nadace podílejí na jeho obnově. K místním lidem Angkor Wat zkrátka patří. Spolu s nimi teď s napjatým očekáváním vyhlíží, co bude dál?
Kam všichni zmizeli?
Ve 12. století započala pro nás dnes zcela nepochopitelná stavba největšího náboženského komplexu světa. Král Jayavarman II., který ji zahájil, byl hinduista, vizionář a podle všeho i cvok. Nikdo jiný než šílenec by se nemohl ve své době pustit do stavby tak odvážné, vybavené rafinovaným zavlažovacím systémem a s noblesou, která připomíná současný Versailles. Většina chrámů byla zasvěcena bohu Shiva a v Jayarmanových krocích pokračoval i jeho následovník Indravarman I. Každý chrám má svůj název i kouzlo. Kromě hlavních staveb jsou to například Chrám žen, Chrám kober, Prasat Kravan, Bayon, skupina chrámů Rolous a mnoho dalších. Všechny žily v zapomnění ukryté v džungli. Ta si je pro sebe upravila. Skryla je před pohledy lidí. Masívní kořeny stromů prorostly kameny a vytvořily historické kráse dokonalý úkryt. Dodnes na něj zíráte téměř s posvátným respektem.
Z vlastní zkušenosti doporučuji ponechat si na prohlídku areálu tři dny. Začínali jsme u vzdálenějších chrámů a to nejlepší jsme si nechali na konec. Impozantní chrám Angkor Wat a pozůstatky opevněného města Angkor Thom. Fascinuje vás nejen dokonalost stavby. Mocné základy, dokonale zpracovaný kámen, cesty v zahradách i půvabná zdobnost. Obstála by i v měřítcích současných hodnocení. Nedokázala jsem vůbec pochopit, jak před mnoha staletími dokázali lidé vyzdobit celou plochu chrámu pečlivě tesanými skulpturami, vzory květin nebo do kamene jemně vtesanými příběhy z bájných eposů Mahábhárata a Rámájána. Jakými nástroji pracovali? Jakým způsobem vlastně v džungli dokázali těžkými kameny manipulovat? Kdo je inspiroval? Jak mezi sebou dokázali objevit tak úžasné lidské umění a talent?
Samotný chrám Angkor Wat je impozantní. Jeho obrázek najdete i na státní vlajce Kambodže. Je obehnán vnější zdí a podél ní je široký vodní příkop. Dostane vás už hlavní věž, jejíž tvar připomíná lotosový květ. Vaše pohledy k sobě přiková.
Každý návštěvník si v rozlehlém komplexu zvaném Angkor Wat najde něco pro sebe. Svůj kout, obraz nebo pocit. Především ale odchází s hlavou plnou otázek. Kam se všichni ti lidé poděli? Kam zmizela khmerská civilizace, která dokázala vytvořit takový zázrak? Odešli dávní obyvatelé Angkor Wat kvůli nedostatku vody? Oni, kteří dokázali uvést do pohybu tak důmyslný systém zavlažování i kanalizace? Postupem doby se areál dostal do vlivu buddhistického náboženství. Stojí snad za krachem majestátní civilizace spor dvou náboženských směrů? Střet hinduismu a buddhismu? Nikdo neví.
Padá večer, lidé končí svou těžkou práci na rýžových políčkách a nedaleká Pub Street v městečku Siem Reap rozjíždí svůj noční život. Tajemný Angkor v západu slunce přikrývá s něhou své poklady před zraky turistů a možná se spiklenecky usmívá. Dobře ví, že má nad námi všemi navrch. Jedině on ví, jak to tenkrát bylo a také, že jeho skutečné tajemství dnes už sotva někdo odhalí.
Text : Alena Štrobová Foto : Pavel Štrob