Z kómatu až k zásnubám - Příběh pacienta

Následná intenzivní péče (NIP) je důležitým článkem v řetězci zdravotní péče, který často zůstává veřejnosti skrytý. Je určena pacientům po vážných úrazech či nemocech a po připojení na umělou plicní ventilaci. Jejím cílem je pomoci pacientům doslova „znovu se nadechnout“ a vrátit se co nejblíže k životu, který znali předtím.„Pacienti k nám přicházejí z nemocničních oddělení ARO a JIP a nadále potřebují podporu některé ze základních životních funkcí, nejčastěji dýchání,“ vysvětluje Pavel Ondráček, provozní ředitel Chronicare Milovice a doplňuje: „U 75 až 80 procent pacientů se nám podaří je postupně od dýchacích přístrojů odpojit a přeložit na návazná pracoviště, kde už není potřeba plicní ventilace. V ideálním případě jim lze umožnit domácí péči.“

Příběh pana Jiřího Houdka, bývalého pacienta zařízení Chronicare, ukazuje, jakou zásadní roli tato péče sehrává při obnovení kvality života lidí, kteří prošli kritickým zdravotním stavem. Nejde přitom jen o tělo – důležitá je i psychická podpora, motivace a lidský přístup. Jiří přišel do Chronicare v těžkém stavu po infarktu myokardu, dokonce se dostal do septického stavu a byl v umělém spánku. 

„Pan primář i ostatní i lékaři, všechny sestřičky i rehabilitační sestry se o mě pečlivě starali. Intenzivně mě zapojily do rehabilitačních programů a s pomocí manželky mi pomohli vzpomenout si i na události z mého života, o které jsem na čas přišel. Když jsem po čase už přestal být pod vlivem sedativ a byl zrušený můj umělý spánek, tak jsem si naplno uvědomil, s jak obrovskou pečlivostí, nebývalou snahou a empatií se o mě v Chronicare starali. Každý den jim děkuji za to, že mi umožnili navrátit se zpátky do normálního života,“ vyjadřuje pocit vděčnosti Jiří Houdek. Každý den za ním jezdila také jeho přítelkyně. Při jedné z návštěv jí Jiří společně s pečujícími zdravotníky v zařízení Chronicare v Milovicích přichystali překvapení, slavnostně ji požádal o ruku. Asi po dvou měsících byl Jiří propuštěn domů a skutečně se vzali. Nyní se pan Jiří navrací k normálnímu životu. Jako spisovatel psal před onemocněním detektivní povídky a nyní už zase pracuje na dalších. „Psaní detektivních příběhů jsem obnovil, už zase vymýšlím další krimi povídky a také připravuji román s detektivní zápletkou. Chystám se ho dokončit ke konci léta a těším se na to, že tato moje nová kniha bude k dispozici pro čtenáře na předvánočním knižním trhu a že čtenářům přinese příjemné chvíle při čtení, uzavírá pan Jiří Houdek.

Příběh dokazuje, že následná intenzivní péče není „pouhým čekáním“, ale aktivním a specializovaným procesem léčby, který může rozhodnout o návratu do plnohodnotného života – někdy i o začátku nového.

Fotografie: archiv Jiřího Houdka  a Chronicare

Fotogalerie