ÚTĚK

                                                             

Útěk je filmem zrcadlícím nemírně důležité téma. Téma přítomné v lidském životě od doby, kdy je člověk člověkem, téma bolestné, nesoucí otisk některé ze svých mnoha podob v každém z nás. V hlavní roli – křehká dětská duše hledající pocit sounáležitosti a bezpečí ve světě, kde mnohdy vládne nepochopení a nespravedlnost. 

Pan režisér David Laňka (Jedna noc, Spolu, Poslouchej), ač je sám scénáristou, a též úspěšným autorem dětských knih tentokrát vsadil na jistotou, a zapůjčil si nadčasový příběh svého kolegy Oty Hofmana (Pan Tau, Návštěvníci, Chobotnice z II.patra), aby jeho veleúspěšný Útěk po takřka šedesáti letech opět přenesl na plátna kin. Veleúspěšný, protože kniha byla přeložena do 19 jazyků a film v režii Štěpána Skalského získal ocenění na festivalech v Benátkách a Cannes. „Příběh Oty Hofmana si mě získal především svojí hloubkou. Na jednu stranu je to dobrodružný příběh dvou kluků na útěku, které nejprve spojuje strach, aby se z něj postupně stalo přátelství, a pak mimořádně aktuální téma určité odlišnosti, kvůli které ty dva odmítá jejich blízké okolí. Ani jeden nemůže být sám sebou, protože od nich společnost očekává něco, co nejsou, a oni se s tím musí poprat. My dnes žijeme ve velice liberální době, ale přitom se vymezování a odmítání stalo jejím synonymem. Místo aby vítězila tolerance, sílí nesnášenlivost.“ 

Desetiletý Saša utíká z domova ze strachu před agresivním otcem (Štěpán Kozub), který se dozvídá, že je jeho syn nařčen ze zločinu, jenž ve skutečnosti nespáchal. Cestou se stává rukojmím mladíka jménem Ruda, utíkajícího z pasťáku. Oba zažívají zradu, oba jsou outsideři, kteří na své cestě procházejí proměnou mající zásadní vliv na jejich budoucí života běh. Příběh prostý, jasný, nesoucí jednu přímou linku bez zbytečných kudrlinek. Slovo klišé člověka v tomto případě nenapadne, obzvláště má-li doma malého syna či vnoučka, a to ve světě, který je přesně takovým, jak říká pan režisér. Samo sebou stejně tak dceru, nebo vnučku. Jde tedy o dávný příběh bohužel stále přítomný, příběh sídlící takřka v každé školní budově a spoustě rodinách po celém světě. Člověk prvoplánový by si mohl říci, že zápletka spojená s krádeží otcových cigaret, a následné kouření malých kluků někde v seníku, který pak shoří, je fousatou vzpomínkou na doby minulé, nemající se současnými problémy dětí, co společného. ANO a NE. NE -  protože tím, oč zde jde, je následek vyplívající z celé situace, a sama příčina stojící před ní. I rytmus filmu se zdá býti pomalejším, než je dnešní divák běžně zvyklý, což ale dává příležitost kameramanovi V. Tlapákovi obrazově vyzdvihnout prostředí a atmosféru příběhu, a divákovi tím usnadní vžití se do mysli hlavního představitele, kterým je dítě ztracené v prostoru a čase, dítě osamocené, hledající a bojující za sebe sama. Dle mého osobního názoru obojí funguje, protože příběh v mé mysli zůstal a cítím potřebu ho shlédnout spolu se svým školou povinným vnoučkem. 

Do hlavní role obsadil David Laňka již známého dětského herce Jakuba Bartáka, do postavy Rudy pak mladého herce, Kanwara Šulce, který ač jako student JAMU již zkušenosti z divadelních i televizních produkcí má (je též scénáristou, zpěvákem, hercem hovořícím třemi světovými jazyky), na velkém filmovém plátně se nyní objevuje poprvé. Okamžitě ho však pro sebe opanoval, a podal vynikající, silný a naprosto samozřejmý herecký výkon. Bylo vidět, že přesně ví, čím jeho postava prochází. Jistě mu při práci pomohl i fakt, že sám vyrůstal v dětském domově, ale i tak je jasné, že se na scéně objevil nový talentovaný a velmi zajímavý herec, nesoucí v sobě zároveň divokost i pokoru. 

Je též vidět, že je pan režisér hravý a má úctu k předloze. Symbolicky do vedlejších, epizodních rolí obsadil původní hlavní představitele filmu Romana Skamene a Ivana Vyskočila. Hudbu svěřil nositelce Oscara Markétě Irglové. Její skladby a písně se dostávají svým posluchačům pod kůži, což potvrdila i zde, a video klip k filmu pod názvem:“ Není to lehké“, je, jak bývá u této autorky dobrým zvykem, čistý, rovný, hluboký a tím prostě krásný. 

Nezbývá tedy, než vás spolu s vašimi malými pokračovateli rodu, pozvat do kina, aby věděli, jak se v určitých situacích chránit, jak se postavit malým a velkým problémům bytí lidského…..

Fotografie: Bontonfilm

Fotogalerie