20.04.2025 má svátek: Marcela
.jpg)
Co se stane, ponoří-li se tak talentovaný a precizní herec jakým je Timotheé Chalamet na 5 a 1/2 roku do života hudební ikony z nevětších - zpěváka, skladatele a textaře, nositele Nobelovy ceny za literaturu Boba Dylana, má možnost vidět, a zároveň v určitých okamžicích i doslova pocítit na vlastní kůži každý z diváků nejnovějšího filmu režiséra Jamese Mangolda „BOB DYLAN: ÚPLNĚ NEZNÁMÝ
19 letý folkový muzikant z Minessoty přijíždí do New Yorku zazpívat svému idolu, netušíc, že se během pouhých 4 let stane z „tuláka“ s prázdnými kapsami, jedním ruksakem, kytarou a harmonikou, hvězdou svého oboru, mužem majetným, opěvovaným a obdivovaným kam jeho noha stoupne, kde jeho hlas zazní. A právě tyto 4 roky v životě Boba Dylena sledujeme v Mangoldovo filmu. Raketový vzestup mladíka vědomého si sám sebe, svých schopností, svého talentu, který záhy dobude celý hudební svět. Jak se cítí, co prožívá, s čím se pere a co ho naplňuje, o tom vypráví příběh prolínající se s časem turbulentních 60 let v Americe, plného hlubokých společenských, politických kulturních otřesů. „Je to příběh o světě, kde se toho mnoho sděluje prostřednictvím písní.“ Říká pan režisér a spolu scénárista filmu, ve kterém se mladý Dylan potkává s největšími muzikanty svého žánru. Hraje jim, ale nenechává se ovlivnit, neimituje nikoho, nýbrž se s jejich pomocí profiluje. Naprosto si důvěřuje, což je hlavním znakem všech géniů. Géniů, kteří ale bývají z pravidla také osamoceni, a je jedno kolik múz, lásek, přátel kolem sebe mají.
Snímky režiséra Jamese Mangolda jdou napříč všemi filmovými žánry. Je mezi nimi např. Tlouštík, Logan: Wolverine, Vlak do Yumi, Narušení, Země policajtů, Kate a Leopold, Indiana Jones a nástroj osudu, Le Mans’66…..“ a o tom, že umí skvěle natočit i hudební, životopisné drama, přesvědčil diváky svým oscarovým snímkem „Walk the Line“. Dle mého názoru “Bob Dylan: úplně neznámý“ za trhákem o Johnny Cashovi nikterak nezaostává, i když je komornější, postavený takřka výhradně na vnitřních pocitech svého hrdiny, přesto ale prodchnutý bouřlivým duchem doby. Skvělou ruku měl pan režisér při volbě obsazení titulní postavy, herce, který rozhodne o síle, autenticitě a tím i úspěchu filmu.
29 letý Timothée Chalamet (Dej mi své jméno, Deštivý den v New Yorku, Lady Bird, Duna, Do morku kostí atd.) je před kamerou stejně tak osobitý, jako Bob Dylan ve svém mládí. I on, ač v branži opěvovaný coby nejzajímavější a zároveň nejvlivnější herecká osobnost své generace, v sobě nese tajemství, a svoji vlastní specifickou neuchopitelnost. 5 1/2 roku, kdy covid 19 a stávky ve filmovém průmyslu zastavily realizaci tohoto projektu, získal čas na podrobné studiu hrdiny příběhu. Nabyl tak dokonalou znalost profese zpěváka, kytaristy a hráče na harmoniku, což mu umožnilo s lehkostí a suverenitou „žonglovat“ v jednotlivých scénách jak se svým hlasem, tak s hudebními nástroji. Díky profesní suverenitě pak mohl použít své vlastní interpretace, a živě před kamerou natočit všechny hudební performance. Hraje a zpívá tedy sám, v úctě a v pokoře k Dylanovi, kterému dobře rozumí. A právě tohle porozumění a prolnutí se s postavou tvoří pro publikum výjimečný filmový zážitek. Přesto, že si vytvořil svoji vlastní verzi postavy, stal se i nezaměnitelným Dylanem. „Tenhle film jsme točili z 98 % naživo, bez sluchátek. Velkou jeho část tvoří jen Bob se svou kytarou, a divák musí mít dojem, že je s ním v jedné místnosti.“ říká Tod A. Maitland zvukový mistr, průkopník procesu nahrávání živých hudebních vystoupení přímo na filmovém place, muž, který dodal hudebním sekvencím naprostou autenticitu, realističnost. Přesně jak zamýšlel, tak divák v kinosále cítí.
Zásadní roli v životě mladého Dylana měl folkový zpěvák, skladatel, politický aktivista Pete Seeger. Byl mu mentorem a pomocníkem, spoluhráčem i „protihráčem“. Herec, scénárista a režisér, o němž se již leta hovoří jako o výjimečném, všestranném tvůrci - Edward Norton (Klub rváčů, Kult hákového kříže, Hotel Budapešť, Temná tvář Brooklynu) je v této roli opět brilantní, jak u něj býváme zvyklí, a opět úplně jiný. Naprosto člověka okouzlí vlídností a charismatem své postavy, které zde vtisknul duši člověka pomáhajícího, dávajícího s otevřeným srdcem, muže majícího pochopení i ve chvílích zklamání.
Monika Babaro jako ikonická Joan Baezová je nezapomenutelná. Tajemná, při zpěvu okouzlující a podmanivá, člověku vejde pod kůží. Dnes již slavná Elle Fanning (Koupili jsme Zoo, Veliká, Zloba-Královna černé magie,…), se opět proměnila v partnerku Timothée Chalameta, jako ve filmu Woodyho Allena „Deštivý den v New Yorku“, a stala se láskou a přítelkyní Boba Dylana - něžnou, křehkou malířkou jménem Sylvia Russo, fiktivní postavou inspirovanou umělkyní, politickou aktivistkou a Dylenovou skutečnou láskou a partnerkou z let 1961-1964 Suze Rotolo.
Nezbývá tedy než vás pozvat do kina, kde se můžete nechat unést kouzlem osobnosti mladičkého Boba Dylana, dotknout se atmosféry slavných a bouřlivých šedesátých let v Americe a užít si, pod taktovkou zkušeného a úspěšného tvůrce Jamese Mangolda, hereckého umění všech výše jmenovaných.
